Makroekonomie zadání průběžných testů

a) negativní nabídkový šok, pokud se ekonomika nachází v recesní mezeře

b) pozitivní nabídkový šok, pokud se ekonomika nachází na úrovni plné zaměstnanosti

c) negativní nabídkový šok, pokud se ekonomika nachází na úrovni plné zaměstnanosti

d) negativní nabídkový šok, pokud se ekonomika nachází v inflační mezeře

54V grafu je zachycena

a. rovnováha na trhu práce za předpokladu pružných mezd a cen, kdy rozšiřujeme dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost

b. rovnováha na trhu práce za předpokladu pružných mezd a cen, kdy rozlišujeme pouze dobrovolnou nezaměstnanost

c. rovnováha na trhu práce za předpokladu nepružných mezd a cen, kdy rozlišujeme dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost

d. rovnováha na trhu práce za předpokladu nepružných mezd a cen, kdy rozlišujeme pouze dobrovolnou nezaměstnanost

55Mezi základní ekonomické cíle hospodářské politiky nepatří

a. nízká míra nezaměstnanosti

b. vnější ekonomická rovnováha

c. přebytkový státní rozpočet

d. stabilní hospodářský růst

56Jestliže centrální banka prodá na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím

a. zvýšení bankovních rezerv a tím snížení monetární báze

b. zvýšení bankovních rezerv a tím zvýšení monetární báze

c. snížení bankovních rezerv a tím snížení monetární báze

d. snížení bankovních rezerv a tím zvýšení monetární báze

57Oběživo spolu s rezervami v centrální bance bývají označovány za

a. peněžní zásobu

b. depozitní peníze

c. nabídku peněz

d. monetární bázi

58Vypočtěte koeficient růstu, znáte-li výši reálného GDP v roce 2006 (90 mld. USD) a v roce následujícím (tedy 2007) 102 mld. USD:

a. 192 mld USD

b. 12 mld USD

c. 113,3 %

d. 13,3 %

59Pokud se daná ekonomika nachází ve fázi kontrakce, potom obvykle

a. roste agregátní poptávka a produkce a klesá nezaměstnanost

b. klesá agregátní poptávka a zvyšuje se produkce a zaměstnanost

c. roste agregátní poptávka, klesá produkce a nezaměstnanost

d. klesá agregátní poptávka a produkce a roste nezaměstnanost

60Snížení daní způsobí

a. snížení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku snížení disponibilních důchodů

b. zvýšení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku snížení úrokových měr

c. zvýšení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku zvýšení disponibilních důchodů

d. snížení agregovaných plánovaných výdajů v důsledku zvýšení úrokových měr

61Mezní sklon k úsporám vyjadřuje, jak se změní

a. spotřeba při změně úrokové míry o jednotku

b. úspory při změně reálného důchodu o jednotku

d. spotřeba při změně reálného důchodu o jednotku

c. úspory při změně osobního důchodu

62Cenovou hladinu měříme pomocí

a. indexu spotřebitelských cen

b. míry inflace

c. potenciálního produktu

d. indexu lidského rozvoje

63V jisté ekonomice vykazovala závěrečná bilance státního rozpočtu ve třech po sobě jdoucích letech následující deficit: 1. rok – 10 mld. peněžních jednotek, 2. rok – 15 mld. peněžních jednotek, 3. rok – 30 mld. peněžních jednotek. Ve čtvrtém roce skončil státní rozpočet přebytkem ve výši 20 mld. peněžních jednotek. Cenová hladina ve čtvrtém roce byla 1,4. Hodnota reálného vládního dluhu ve čtvrtém roce činí