3. Konkurenceschopnost, interacionalizace a FDI v MO
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
3. Konkurenceschopnost, internacionalizace a FDI v MO
Konkurenceschopnost (Pěničková)
= schopnost země konkurovat ostatním státům na zahraničních trzích a udržovat nebo zvyšovat reálný domácí důchod
zdroje konkurenceschopnosti:
suroviny, kapitál
lidské zdroje, znalosti (dle Portera)
Porterův diamant - 1990
slouží k hodnocení konkurenceschopnosti národních podniků ve 4 oblastech
pro dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost -> konkurenční výhoda potřebná ve všech částí diamantu
úspěch země pouze v 1 nebo 2 oblastech trvalou konkurenční výhodu nepřinesou
4 faktory (oblasti), které ovlivňují konkurenceschopnost:
podmínky faktorů = vzdělaná pracovní síla
podmínky poptávky = struktura domácí poptávky v odvětví
příbuzné a podpůrné obory (odvětví)
firemní strategie = struktura konkurence a nabídky
(Porterův model pěti (konkurenčních) sil
hrozba nově vstupujících firem
hrozba substitučních výrobků
vyjednávající síla dodavatelů
vyjednávající síla odběratelů
intenzita soupeření mezi existujícími firmami)
Konkurenceschopnost měří:
WEF (world economic forum) Světové ekonomické fórum
vydává od roku 1979 zprávu, ve které porovnává makroekonomickou konkurenceschopnost států
nejkomplexnější měření (konkurenceschopnosti států)
IMD (institute for manager development)
švýcarský institut
od roku 1989 analyzuje a řadí 64 zemí dle 334 kritérií
analyzuje a řadí země podle toho, jak zvládají své kompetence k dosažení dlouhodobé tvorby hodnoty
konkurenceschopnost je jedním z faktorů, pomocí kterého lze určit, zda je výhodné investovat v určité zemi (přímé zahraniční investice
Internacionalizace (podle Demela)
díky internacionalizaci se z domácího produktu stává produkt zahraniční
internacionalizace = zmezinárodnění a stírání národních hranic
MO = internacionalizace produktu = upravení produktu či jeho části s ohledem na přání a potřeby spotřebitelů napříč různými zeměmi
Adaptace výrobku
= úprava výrobku určeného pro cizí trh
extrémní adaptace = úprava výrobku pro každý jednotlivý trh, segment, skupinu zákazníků za příplatek
může být
nařízená – vyplývá z jakýchkoli rozdílů -> vládní vyhlášky a normy
dobrovolná – úpravy, které dělá firma z vlastní vůle, protože ví, že jinde to takto upravené chtějí
Standardizace výrobku
firma nabízí jeden výrobek stejný jako doma po celém světě, na všech trzích – globální výrobek
snaha udělat standardizovaný výrobek je problematická, ale firmy se o to stále snaží, protože to z pohledu firmy znamená snížení nákladů, zvýšení výrobních kvant a soutěživou cenu (=konkurenceschopnost)
častá u surovin, průmyslových výrobků, některých zemědělských produktů => tam, kde jsou normy, které mohou být přijímány nadnárodně
důvody internacionalizovat podniku: