3. Konkurenceschopnost, interacionalizace a FDI v MO

3. Konkurenceschopnost, internacionalizace a FDI v MO

Konkurenceschopnost (Pěničková)

= schopnost země konkurovat ostatním státům na zahraničních trzích a udržovat nebo zvyšovat reálný domácí důchod

zdroje konkurenceschopnosti:

• suroviny, kapitál

• lidské zdroje, znalosti (dle Portera)

Porterův diamant - 1990

• slouží k hodnocení konkurenceschopnosti národních podniků ve 4 oblastech

• pro dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost -> konkurenční výhoda potřebná ve všech částí diamantu

  • úspěch země pouze v 1 nebo 2 oblastech trvalou konkurenční výhodu nepřinesou

4 faktory (oblasti), které ovlivňují konkurenceschopnost:

1. podmínky faktorů = vzdělaná pracovní síla

2. podmínky poptávky = struktura domácí poptávky v odvětví

3. příbuzné a podpůrné obory (odvětví)

4. firemní strategie = struktura konkurence a nabídky

(Porterův model pěti (konkurenčních) sil

1. hrozba nově vstupujících firem

2. hrozba substitučních výrobků

3. vyjednávající síla dodavatelů

4. vyjednávající síla odběratelů

5. intenzita soupeření mezi existujícími firmami)

Konkurenceschopnost měří:

• WEF (world economic forum) Světové ekonomické fórum

  • vydává od roku 1979 zprávu, ve které porovnává makroekonomickou konkurenceschopnost států

  • nejkomplexnější měření (konkurenceschopnosti států)

• IMD (institute for manager development)

  • švýcarský institut

  • od roku 1989 analyzuje a řadí 64 zemí dle 334 kritérií

  • analyzuje a řadí země podle toho, jak zvládají své kompetence k dosažení dlouhodobé tvorby hodnoty

• konkurenceschopnost je jedním z faktorů, pomocí kterého lze určit, zda je výhodné investovat v určité zemi (přímé zahraniční investice

Internacionalizace (podle Demela)

• díky internacionalizaci se z domácího produktu stává produkt zahraniční

internacionalizace = zmezinárodnění a stírání národních hranic

MO = internacionalizace produktu = upravení produktu či jeho části s ohledem na přání a potřeby spotřebitelů napříč různými zeměmi

Adaptace výrobku

= úprava výrobku určeného pro cizí trh

• extrémní adaptace = úprava výrobku pro každý jednotlivý trh, segment, skupinu zákazníků za příplatek

• může být

  • nařízená – vyplývá z jakýchkoli rozdílů -> vládní vyhlášky a normy

  • dobrovolná – úpravy, které dělá firma z vlastní vůle, protože ví, že jinde to takto upravené chtějí

Standardizace výrobku

• firma nabízí jeden výrobek stejný jako doma po celém světě, na všech trzích – globální výrobek

• snaha udělat standardizovaný výrobek je problematická, ale firmy se o to stále snaží, protože to z pohledu firmy znamená snížení nákladů, zvýšení výrobních kvant a soutěživou cenu (=konkurenceschopnost)

• častá u surovin, průmyslových výrobků, některých zemědělských produktů => tam, kde jsou normy, které mohou být přijímány nadnárodně

důvody internacionalizovat podniku: