státnice - specializace Mezinárodní obchod

Internacionalizace

Globalizace = integrace celosvětové ekonomiky; dosaženo volným obchodem, volným pohybem kapitálu, ale také snadnou či dokonce nekontrolovanou migrací

3 stupně globalizace:

• Internacionalizace = zvýšení významu mezinárodních transakcí v důsledku liberalizace obchodu

• Multinacionalizace = spojena s přímými zahraničními investicemi (FDI) tzn. spojena s růstem multinacionálních společností

• Vývoz kapitálu = ,,investice rostou rychleji než obchod“

Ofenzivní důvody internacionalizace = úspory v rozsahu; získání přístupu na zahraniční trhy; prezentace nehmotných aktiv (značek či know-how); přístup k omezeným zdrojům; nákladové úspory; využití investičních pobídek

Defenzivní důvody internacionalizace = hrozba tlaku konkurence; obchodní bariéry; regulace a restrikce; požadavky zákazníků

UPPSALA model

• Popis postupu firem při vstupu na zahraniční trh

• Vysvětluje rostoucí intenzitu aktivit firem na zahraničních trzích

• Vznikl na základě studie internacionalizačního procesu švédských společností: Volvo, Sandvik, Atlas Copco a Facit

• Postup internacionalizace ze dvou aspektů:

  • Znalost trhu

    • Definována tzv. psychická disperze = její existence vytváří komunikační šum mezi firmou a daným trhem

    • Jazykové rozdíly; kulturní rozdíly; politické a právní systémy

    • Postup od nejkratší duševní záležitosti k nejdelší pro ČR: Slovensko => Německo => USA => Japonsko

  • Market commitment

    • = úsilí o trh

    • Bere ohled na komplikovanost vstupu firmy na zahraniční trh z hlediska kapitálové náročnosti a rizika

    • Postupuje od nejméně rizikových a kapitálově nenáročných forem vstupu na zahraniční trh až po ty nejvíce rizikové a kapitálově nejnáročnější formy

Fáze vzniku nadnárodních korporací = internacionalizace

1. Export přebytku produkce do zahraničí

2. Výstavba poboček v zahraničí k zásobování nových trhů

3. Zahraniční pobočky uspokojují národní trh, než který obsluhovaly primárně => přesun dílčích operací z domovské země (př. montáž, kontrola centrály a top management)

4. Zahraniční pobočky exportují zboží do původní domovské země = strategické rozhodnutí centrály

5. Firma se stává globální (internacionální)

Další model internacionalizace (mimo Uppsala model):

Trh = tři velké skupiny => trh spotřebních předmětů (osobní spotřeba), trh průmyslových výrobků a trh veřejného sektoru

Globální aspekty rozhodování firem na mezinárodním trhu:

• Prodat výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou

• Realizovat úspory z rozsahu

• Lokalizovat výrobky co nejblíže spotřebitelům kvůli přepravním nákladům

• Lokalizovat prvotní výrobu co nejblíže levné pracovní síle

• Nahrazení výrobních faktorů a práce automatizací a robotizací

• Efektivní outsoucing = externí zajištění služeb (firma mohla zajistit interně)

Výrobek

• Ideál na mezinárodním trhu = standardizace výrobku => obvykle nemožné

• 3 dimenze adaptability výrobku:

  • Základní charakteristika => musí odpovídat platné legislativě; adaptace dle specifických preferencí a zvyklostí spotřebitelů; úprava dle klimatických podmínek apod.

  • Služby související s daným výrobkem = adaptace rozsahu servisu či záruky; poradenských služeb či zajištění přepravy; u zemí s nízkou kupní silou vyšší rozsah finančních služeb (hypotéky, leasing apod.)

  • Symbolické hodnoty výrobku = nejvíce kulturně podmíněná; image značky, země původu, firemní image apod.; spojeno s vnímáním hodnot; nutnost připravit se na možnou preferenci místních značek před tou naší (tradice)