dětská poezie

přesto se v posl. letech stává básník svým vlastním epigonem 

př. Černík 


veršované pohádky hrubínovského ražení 

aktualizace pohádkových konvencí 

humor, vtip 

př. Brukner (Obrazárna) 


výtvarně-básnická montáž 

fejetonistická vyprávění 

stručná glosa 

faktografie 

př. Vodňanský (Kampak chodí labutě) 


sblížení poezie pro děti a dospělé 

myšlenková absurdita 

záměrná oscilace mez estetickou hodnotou a 
banalitou 

kombinace intelektuálního a infantilního humoru 

výrazná rytmizace 

zhudebnění 

př. Dědeček 


nonsensové portréty zvířat 

intelektuální vtip 

využití skrytý potencí jazyka 

nečekané pointy 

absurdity opřené o dětskou logiku 

aluze na lidové písně 

experimenty s významovou, zvukovou, gramatickou a pravopisnou 
stránkou slov 

směřování k věkově univerzálnímu čtenáři 

př. Weinberger, příp Nikl 


experimentální poezie (game books) 

útok na všechny smysly čtenáře 

netextové složky díla 

deklarace mnohotvárnosti věcí 

působení knih jako výtvarných artefaktů 

pp. rodičovského spolučtení 

intertextualita 

5. tzv. poezie uměleckého standardu – zpravidla představitelé 

starší a střední básnické generace (publikují v dětských 
časopisech), např. J. Balík, J. Faltus, M. Kratochvíl, L. Štíplová,... 

 
6. nejfrekventovanější okruh je poznamenán triviálností, 

kýčovitostí, diletantismem, myšlenkovou banalitou, 
říkadlovými stereotypy, pravopisnými lapsy 

 
7. novodobé abecedáře – rezignují na didakticko-utilitární 

tendence, mají umělecké ambice, i zde ale převažují díla 
tíhnoucí k trivializaci 

Studie k vývoji a podobě poezie pro děti 
a mládež, výběr: 
Studie Jaroslava Tomana ve čtvrtletníku Ladění:  
  

Současná česká poezie pro děti (Ladění 4/2004)   

Dětská poezie devadesátých let (Ladění 2/1998)   

Světla a stíny dětské poezie 70. let (Ladění 2/2006)