dětská poezie

Emanuel Frynta (1923 – 1975)   

český překladatel a básník, snad vůbec nejvýraznější 
představitel nonsensové poezie v Česku 

poezie plná imaginace, založena na komice, absurditě, 
vtipu   

jednoduchá travestie a vícevýznamovost   

verše vyrůstají z paradoxu nenáležitých souvislostí a 
nečekaných vazeb mezi jevy   

komická přeměna slova na motiv, který se stává nositelem 
komična  

těží z tradice anglického nonsensu Edwarda Leara   

experiment s posunem významů a konfrontace různých 
jazykových rovin   

častý výskyt neologismů   

řadu textů zhudebnil Petr Skoumal  

Z díla:   

Písničky bez muziky 

-

Humorné veršované bajky, portréty a filologické bajky 
vedou děti k přemýšlení o světě kolem sebe a lidech v 
něm.  

-

Tato sbírka byla vydána až posmrtně v roce 1988, ale 
napsána byla již v polovině 70. let. Básník ve sbírce těží 
především z mnohovýznamovosti, synonymie, homonymie 
hyperbolizace a aktualizace lidové frazeologie.  
 
 

Písničky bez muziky 

humor založený na hře se slovy 

jazyková hra s dokonalým zvládnutím formy  

autor si pohrává s významy slov a slovních spojení 

autor předkládá rýmované bajky a humorná zamyšlení  

vysoce kultivovaný hold češtině 

mnoho básní  této sbírky (vydané poprvé až 13 let po 
autorově smrti) se stala klasikou žánru písniček pro děti 
ve zhudebnění Petra Skoumala.  

básně vykazují jistou spřízněnost s anglickým 
nonsensovým humorem E. Leara (vícevýznamovost)  
 

Písničky bez muziky 

jednotlivé básně sbírky tvoří vždy samostatný celek - v 
každé z nich rozvíjí autor jeden motiv, jednu situaci či 
jednu myšlenku 


oblíbeným a hojně užívaným tématem Emanuela Frynty jsou 
zvířata 

v jiných básních se pak autor zaměřuje na člověka, jeho roli ve 
společnosti, povahové rysy, případně jeho povolání (Topič, 
Profesor...)