STYLISTIKA- přednášky

• Základní termín: styl

• Využívá se i v jiných oborech (móda: kombinace, životní styl)

• V jazyce nám zůstává skryto, co je stylově normové, normální

• Textotvorný princip

• Kontrast a harmonie

• Některé prvky ovlivňují styl, aniž bychom to primárně vnímali (proužky: rozšiřují, zájmena v textu: nepůsobí odborně)

• Stanovím pravidlo, mám tu prostor pro porušení

• Komunikační záměr a funkce na straně adresáta a příjemce

• Nemáme vždy neutrální výraz

• Výběr prostředků se zřetelem k funkci v textu

• Styl není synonymum ke slohu

• sloh = výuka slohových stylů a útvarů bez stylisticksých aspektů

STYLOTVORNÍ ČINITELÉ, FAKTORY

• stylotvorné faktory = stylotvorní činitelé

• Adresát

• ve všech příručkách se udává styl = sloh – nedoporučuje užívat toto synonymum

• styl a sloh – v architektuře slučitelné

• ve škole – umělá komunikační situace ve cvičných pracích (ve slohovkách, atd.) – je to pouze hraní – hraní na autora, hraní na adresáta

• homogenní adresát – např. 10-ti leté děti; přednáška na venkově o astronomii – široká škála lidí s různým vzděláním, různého věku – široké spektrum lidí; náboženské vyznání

• Učitel = meziadresát

• subjektivní a objektivní faktor

• je stylotvorný faktor: protože ovlivňuje autora ve stylizaci

• Autor

• ve škole relativně zjevný, bývá uváděn jako subjektivní činitel

• Individuální (jedinec) x kolektivní: mohou se křížit – kolektivní personální autor, fingovaný plurál (diplomová práce)

• kritérium – mohou se křížit

  • individuální – jedinec

  • kolektivní – trochu zaniká u instituciálního kritéria; zdánlivě jednoduché, ale v každém kritériu zrada;

  • „alibistický“ plurál

  • pozn. Nám se to nehodí, potřebovali bychom to přehodit na jindy. – síla plurálu (silná kategorie – začněme u sebe)

školní třída – poloformální útvar

skautský oddíl – trochu dobrovolně; ale jsou zde lidé, s kterými si jedinec úplně nepadne do noty

kritérium jednoznačnosti – je subjektivní

• Další rysy vyvoditelné z textu

• pohlaví autora – personální (názor vyuč.: mně se to nelíbí)

• osobnostní rys – introvert, extrovert, …

• dlouhodobý psychický stav

• aktuální stav, zdravotní stav

• zkušenost s určitým typem komunikace a textů – recipienční a produkční zkušenost

• obor vzdělání, výška dosaženého vzdělání, ….

pozn. přinese nám ukázat pásmo homogenního autora: Jsem… a teď nějaká metafora…

• forma komunikace: psaná x mluvená

• forma kontaktu mezi autorem a adresátem: nepřímá (převážně psaná forma) x přímá (mluvená)

• připravenost (obvykle psanost) x nepřipravenost (obvykle mluvenost)

• komunikační situace: veřejná x neveřejná, oficiální x neoficiální, vážná x nevážná, emotivní x neemotivní, připouštějící subjektivitu x nepřipouštějící subjektivitu

• dialog x monolog – synchronní ilustrace = repliky na sebe navazují (pošta už není dialog, prodleva),