ČD - Divotvorný klobouk
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
DIVOTVORNÝ KLOBOUK
AUTOR
Václav Kliment Klicpera (1792-1859) se narodil v Chlumci nad Cidlinou. Jako středoškolský profesor působil v Hradci Králové, poslední desetiletí svého života v Praze. Působil také jako ředitel akademického gymnázia, kde mezi jeho žáky patřili i mimo jiné K.J.Erben, Fryč nebo Jan Neruda.
Nejlepší a nejúspěšnější hry napsal v desátých a dvacátých letech. Pokusil se sice i o velké historické drama (Soběslav), ale v hrách z lidového života ,,vysoký styl“ řeči přímo zesměšňoval. Jazykové novotářství v duchu Jungmannova obohacování jazyka a vysokého stylu uplatnil ve svých hrách jen u vysoce postavených osob v činohře a tragédii. V komediích pracoval s prvky mluvené češtiny.
Byl ovlivněn komedií de l´arte, především co se týče typů postav. Jeho hlavní hrdinové byly většinou mladí lidé.
V duchu osvíceneckého klasicismu se zaměřoval k stálým ctnostem a vadám lidské povahy. Chtěl svými hrami vymycovat přetvářku, kariérismus, povýšenectví. Využíval principu ,,kuklení“, převleku (=postava se vydává za někoho, kým není, anebo je za někoho jiného pokládána). Odhalování přetvářek a pyšných próz se dělo zvesela, aby se lidový divák ve smíchu učil vidět skutečnou podstatu lidí a situací.
V jedné skupině svých her navazoval na hry rytířské. Na jejich obrysy přidával prvky zázračné a pohádkové. Střídal vážnost s komikou. Postavy kladné i záporné se tak ocitají v několikeré perspektivě (Blaník, Loketský zvon). Parodií na rytířskou hru je Hadrián z Římsů.
Jiný okruh navazoval na frašku (Ptáčník). Hlavní hrdinové komedií jsou mladí lidé. Dovedou nastrojit léčku, v níž lakomci a nadutci jsou nuceni se přiznat a z kolize se vykoupit (právě Divotvorný klobouk, Rohovín čtverrohý).
Plodný dramatik psal nové hry ještě v letech čtyřicátých. Byl kritikou nabádán, aby dodal spádu svým dějům a mluvnosti dialogu. Upravoval však své starší hry protisměrně: přizpůsoboval jejich jazyk jungmannovským představám o literatuře vysokého, jazykově náročného slohu, jímž se předtím s užitkem pro živost svých her vzpouzel.
Významně přispěl k rozvoji novočeského divadla- vytvořil celou divadelní epochu (svazky jeho her vydával nakladatel Pospíšil pod výmluvným názvem Klicperovo divadlo).
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Dílo bylo vydané v roce 1820, napsané v roce 1817 (opraveno roku 1848). Jedná se o veselohru o dvou dějství a šesti obrazech. Hra vypráví o dvou chudých studentech Strandovi a Křepelkovi. Oba dva jsou velmi zadluženi u hospodského Barnabáše. Pomocí léčky, kdy předstírají, že starý klobouk má zázračnou moc, oberou Strandova strýce Koliáše, který je velmi chamtivý. Nakonec splatí dluh u hostinského, peníze vrátí a usmíří se.
Strnad je velmi opatrný, Křepelka naopak vše bere s humorem. Dalšími postavami jsou zde Bětuška, dcera hostinského, která je zamilovaná do Karla, mysliveckého mládence (na chvíli se pomátne a líbí se jí Křepelka). Pak je tu Pohořalský, písničkář, který mu kdysi sebral Koliáš, Zvonek a Datlík jsou sklepníci.