ČD - Žert

ŽERT

1. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

• Autor: Milan Kundera, narozen roku 1929 v Brně. Vystudoval Filozofickou fakultu, ale nakonec dokončil Filmovou fakultu AMU. Na ni přednášel světovou literaturu, ale roku 1970 ztratil zaměstnání a poté se stal hostujícím profesorem na francouzské univerzitě v Rennes. Roku 1979 byl zbaven české občanství, francouzské získal roku 1981. Dodnes žije v Pařiži. Mezi jeho zájmy patří hudba box. Od ½ 50.let píše básně a povídky. Mezi jeho básnická díla patří dobově laděná poéma o Juliu Fučíkovi Poslední máj (1955) a básnická sbírka Monology. Mezi jeho prozaická díla řadíme 10 povídek ve třech sešitech Směšné lásky nebo povídka Falešný autostop. Mezi jeho romány, které vždy nejdříve vyšly ve francouzském jazyce, patří Život je jinde, Nesnesitelná lehkost bytí, Pomalost, nebo Nesmrtelnost. Roku 1960 napsal esej Umění románu. Žert je první Kunderův román, tematicky spřízněný především s jeho prozaickou tvorbou z 60.let. Kunderův Žert je vedle románu Sekyra Ludvíka Vaculíka jedním z prvních literárních děl, kterými se celá jedna generace českých autorů v 60.letech začala vyrovnávat se svou angažovaností v období budování socialismu v 50.letech. Při psaní román čerpal autor také ze svého širokého vzdělání zasvěceného znalce hudební teorie a dějin (pocházel z hudebnické rodiny a je vzdělán ve hře i hudební skladbě). Část románu se odehrává v kulisách slováckých folklorních slavností a autor toho využívá k začlenění výkladu o původu a povaze moravské hudebnosti a o místě folkloru v současném světě. Milan Kundera se vzhledem ke kritice a odmítavosti jeho vlasti k českým zemím moc nehlásí což je dokazatelné na tom, že je zřídka kdy dovolí vydání jeho knihy u nás. Autora řadíme do skupiny píšící Společenskou prózu po válce, kam také spadá Eva Kantůrková , Pavel Kohout, Pavel Tigrid, Karel Pecka, Vladimír Páral nebo Ivan Klíma.

• 1. Vydání, rok vzniku díla: 1967

• Rok, místo a nakladatelství tohoto vydání: 2007, Brno, Atlantis

• Postavy: novinářka Helena, křesťan Kostka, Jaroslav, Lucie

  Ludvík Jahn, hlavní postava knihy. Je velmi tvrdohlavý a s životem smířený. Podléhá iluzi o tom, že svůj osud drží v rukou a že je schopen manipulovat životy ostatních.

1. CHARAKTERISTIKA DÍLA

Tento román vypráví o příčinách žertu, který provedl student Ludvík. Po komunistickém převratu napíše Markétě pohled proti režimu, ve kterém stojí- ,,Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij. Ludvík“. Za tento pohled je vyhozen ze školství a je nucen jít na vojenskou službu- práci v dolech. Po 15 letech se vrací a rozhodne se pomstít jednomu z hlavních iniciátorů Pavlu Zemánkovi. Svede jeho ženu, ale zjišťuje že jejich manželství se rozpadlo a že se do něj Helena zamilovala. Když ji řekne, že ji nemiluje, Helena se pokusí spáchat sebevraždu, ale místo prášků na spaní si vezme projímadlo. Tímto můžeme vidět prvky frašky a grotesky. Hlavním tématem knihy je pomsta a motivy jsou zde politické, milostné, filozofické a sociální. Děj začíná příjezdem Ludvíka na sraz s Helenou, kompozice je chronologická, ale většina textu je retrospektivou- když se dozvídáme o tom, co se stalo. Dílo je napsané v ich-formě. Zajímavostí je, že se zde objevují 4 úhly pohledu, čtyři vypravěčské hlasy- Jahnův, Helenin, Kostkův a Jaroslavův, z nichž každý přináší do vyprávěného příběhu vlastní úhel pohledu. Postavy v románu nemají realistickou psychologii, ale jsou spíše loutkami v rukou osudu. Jsou zaslepeny svými osobními mýty Helena svým sentimentalismem, Kostka svérázným pojetím víry a Jaroslav iluzí o čistot a nezničitelnosti slováckého folkloru. Děj se odehrává od 1949 (kdy Ludvík napíše pohled) do 60. let střídavě v Praze a na Moravě (Slovácko). Román ukazuje absurditu tehdejší doby a její dopad na lidské osudy.