LOGIKA A INTERPRETAČNÍ PROCESY

Logika a interpretační procesy

• Disciplína na pomezí humanitních disciplín a exaktních věd

• Nástroj, který měl umožnit filosofům vyvozovat nové poznatky, které byly už někde uvedeny (hledání jehly v kupce sena)

• Vyvozování pomocí logických konstrukcí

• Realita- vše co existuje (poznatelné smysly, rozum)

Myšlení- souhrn mentálních činností, v užším smyslu zpracování informací

Jazyk- komunikační nástroj, prostředek pro vyjadřování myšlenek (limituje naše myšlení)

• PŘEDSTAVA- konkrétní prvek určité třídy, množiny, to co si dovedeme představit (je to vlčák a je hodný)

POJEM- abstrakce do reality, ideální prvek třídy, souhrn podstatných vlastností popisujících určitou třídu nebo množinu (pes)

• USUZOVÁNÍ (induktivní a deduktivní)

• Induktivní

-na základě znalosti o některých prvcích množiny usuzujeme na všechny prvky množiny. Z části usuzujeme o celku

- ANALOGIE- úsudek z podobnosti

-Podobné příčiny budou mít podobné následky

-nejběžnější způsob lidského uvažování

-odhad míry oprávněnosti (legitimity), zkoumání správnosti předpokladů- vyžaduje hlubší vhled do problému

-ÚPLNÁ INDUKCE VÝČTEM

-na základě vlastnosti každého z prvků množiny se usuzuje na vlastnosti všech prvků množiny

- NEUPLNÁ INDUKCE

- na základě vlastností některých prvků množiny se usuzuje na vlastnosti všech prvků množiny

-rozsah zkoumaného vzorku

-reprezentativnost zkoumaného vzorku

• Deduktivní

-na základě znalosti o všech prvních

-forma úsudku- vyplývání závěru (konkluze) z předpokladů (premis)

-Obsah úsudku- obsah tvrzení vystupujících jako premisy a konkluze

-správnost úsudku- zcela formální závisí na korektnosti formy: úsudek je správný, pokud konkluze nutně vyplývá z premis

-pravdivost úsudku- závisí na správnosti úsudku a pravdivosti premis: úsudek je pravdivý, pokud jeho forma je správná a premisy jsou pravdivá tvrzení

- přímé usuzování- premisy danou konkluzi obsahují, ta z nich tedy přímo vyplývá

-nepřímé usuzování- nevychází z premis, ale z negace závěru

- Protipříklad- obecné tvrzení, je třeba vyvrátit konkrétním případem, pro nějž tvrzení neplatí, důležitá metoda při vyvracení správnosti určitých forem usuzování

• VÝROK

-výrok-oznamovací věta v přítomném čase (jablko je červené)

Jablko-subjekt- to, o čem výrok vypovídá je- spona-uskutečňuje ztotožnění.

Červené-predikát- to, co výrok vypovídá o subjektu

-kladný nebo záporný

-kladný: kladná spona ztotožňuje subjekt s predikátem

-záporný: odděluje subjekt s predikátem

- převedený výrok na základě tvar: jablko zraje- jablko je zrající

KATEGORICKÝ SYLOGISMUS

• Dělení výroků podle kvality a kvantity

• Kvantity- obecné a částečné

• Kvality-kladné a záporné

Každé S je p-SaP(affirmo)-obecný kladný

Žádné S není P- SeP(nego)-obecný záporný

Některé S je P-SiP(affirmo)-částečný kladný