6. Romantická hudba a národní školy (poznámky)

N. A. Rimskij – Korsakov

• nejvyspělejší člen Novoruské školy
• profesor skladby a instrumentace
• Opery: Sněguročka, Mozart a Salieri
• Symfonická tvorba: symfonická programní svita Scheherezáda

Syntéza národních prvků se světovou hudbou

P. I. Čajkovskij

• nej. tvorba symfonická a operní
• symfonie (6): 6. h moll zv. Patetická
• opery: Evžen Oněgin, Mazzepa, Piková dáma
• Balety: Louskáček, Labutí jezero, Šípková Růženka
• klavírní koncert b moll

Česká národní škola

B. Smetana

• zakladatel české národní hudby
• největší význam ve tvorbě symfonické a operní
• cyklus symfonických básní: Má Vlast
• Opery: Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách, Dalibor

A. Dvořák

• Největší význam v tvorbě symfonické a operní
• Symfonie (9) – nejslavnější 9. Z nového světa
• Opery: Rusalka, Svatební Košile, Jakobín

Severské národní školy

Jean Sibelius (Finsko)

• především dílo symfonické
• symfonické básně: Kalevala, Finlandia
• symfonie: č. 1 e moll

E. H. Grieg (Norsko)

• programní svita Peer Gynt
• klavírní koncert a moll
• lyrické skladby pro klavír

Opera v epoše romantismu

Čechy:

F. Škroup – Dráteník, B. Smetana – Prodaná nevěsta, A. Dvořák

Rusko:

M. I. Glinka – ruská národní opera

Německo: C. M. Weber, R. Wagner – dovršitel opery

Francie:

Typy opery:

Komická opera – mluvený dialog častěji než recitativ

Daniel F. Esprit Auber – Fra Diavolo

Francois Boieldieu – Bílá paní

Velká opera francouzská – výpravné scény, přehnaný divadelní efekt, velké hlasy

D. F. E. Auber – Němá z Portici

G. Rossini – Vilém Tell

Lyrická opera – vzniká jako reakce na povrchnost opery komické, něžné lyrické scény

Charles Gounod – žák A. Rejchy, Faust a Markétka, Romeo a Julie

Leo Delibes – opera Lakmé

Itálie:

• opera seria a buffa, základem sólový zpěv a dueta ve formě arie da capo

G. Rossini

• tvořil velmi rychle, první opera v 18
• vrchol opery buffy
• opery (39) – Lazebník sevillský (buffa), Vilém Tell (velká opera francouzská)

G. Verdi

• syntetik opery, podmanivé melodie
• opery: Nabucco, Traviatta, Aida, Othello

Verismus

• směr v italské operní tvorbě
• il vero – věřit
• odraz literárního naturalismu

Představitelé ve Fran.

Georges Bizet

• opery: Džamilé, Carmen

Představitelé italského verismu

G. Puccini

• opery: Bohéma, Madame Butterfly, Turandot

Opereta

• cíl pobavit publikum a zkarikovat tehdejší společnost
• typické je střídání mluveného slova s líbivou melodikou, vtipné libreto
• východiskem německý singspiel

Francie– typická parodičnost

• Jacques Offenbach – Orfeus v podsvětí

Vídeň – ztrácí parodičnost, nádech sentimentality

• Johan Strauss – Netopýr, Cikánský baron

Pozdní romantismus

Francie

César Franck

• žák A. Rejchy
• největší význam v oblasti symfonické
• cyklický princip – jedno téma prochází jednotlivými větami, a na jeho základě vznikají