Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 7

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.88 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Zápisy ze sedmé přednášky předmětu Čtení děl české literatury 20. století II. Hlavním tématem hodiny je literatura po roce 1989

LITERATURA PO ROCE 1989

  • zásadní kontextová změna

  • enormní nárůst vydavatelů a vydavatelství

  • upadá ediční péče o knihu, trvalo to dlouho

  • nejsou respektována autorská práva

  • 1994 kolabuje celý distribuční systém

  • vznik řetězce Levné knihy (nakladatelé nemohou dostat knihy ke čtenářům) – tomuto řetězci prodávají téměř za desetinu ceny

  • čtenáři rychle reagují (počkají s nákupem a pořídí téměř za třetinu ceny u Levných knih)

  • přesycení trhu (objevují se i šuplíkové romány – během dvou tří let vydají veškeré rukopisy) – například Ivan Klíma (umí na tom dobře vydělávat)

  • často i amatérská nakladatelství

  • čtenáři v 90. letech nestíhají číst

  • jako první průmysl si prožívá ekonomickou krizi

  • s pádem železné opony se čtenář dostává i k západní kultuře (i literatuře) – poslouchá se nová hudba, sleduje hollywoodská produkce, objevují se DVD – lidé tzv. dohání

  • i ve sféře každodennosti se objevují novinky jako supermarkety a hypermarkety

  • na jedné knize se dá zbohatnout na zbytek života – nahrává bestsellerům – důrazný efekt provázanosti na filmy a seriály

  • vznikají soukromé stanice (TV NOVA) – komerční prostor

  • tzv. jednorázové bestsellery s vysokým číslem výtisků

  • literatura převálcovaná jinými médii

  • oproti české literatuře dominuje literatura překladová

  • každý začíná překládat z angličtiny

  • roste cena knih

1990–1995

  • jádrem produkce to, co bylo napsáno už dávno, ale nesmělo vyjít – tím se přirozený vývoj literatury zastaví (Václav Havel, Josef Škvorecký, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Jan Hanč, Ludvík Vaculík, Josef Jedlička, Jan Zábrana, Ivan Diviš…) – staří autoři

  • aspekt odcizení od literatury – v době, kdy se čtenář učí žít v kapitalismu, v literatuře se zaplňují bílá místa

  • Daniela Hodrová, Vladimír Macura, Michal Ajvaz, Jiří Kratochvíl, Zuzana Brabcová (Daleko od stromu), Michal Viewegh (velmi oblíbený – nejoblíbenější jsou Báječná léta pod psa, nový typ literatury, více se komerčně prosazuje, nejčtenější český autor 90. a nultých let; sociologický fenomén; v překladech text nefunguje; ochotně poskytuje rozhovory – i pro bulvární tisk), Jáchym Topol (další oblíbený autor, román Sestra; pro média „temný a záhadný“, kouří i pije; je produktivním kontrastem k Vieweghovi), Petr Šabach (kombinace literárního díla s filmem – Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo – dlouho druhý nejvydávanější autor), Vlastimil Třešňák, Jan Balabán, Patrik Ouředník… - noví autoři

1996-2000

  • Martin C. Putna, Michal Viewegh, Jiří Kulhánek, Irena Dousková, Jan Balabán, Vladimír Macura, Josef Urban, Václav Kahuda, Tereza Boučková, Zuzana Brabcová (Rok perel – první dílo, které řeší lesbickou tematiku – nejde o skandalizaci; za svůj život píše jen 5 románů), Alexandra Berková – klíčové se stávají autobiografické žánry, nedůvěra v klasické romány (např. deníkové záznamy – velmi oblíbené, memoáry – žánr se rychle vyčerpá), protože při psaní románu nutně zkreslujeme

  • poezie se stává okrajovou, literatuře dominuje próza, drama se také vytrácí

  • próza je návrat k jednoduchým příběhům (roste oblíbenost Michala Viewegha – stvrzuje stereotyp českého buranství)

  • podobně úlevný pohled na normalizaci podá Irena Dousková v díle Hrdý Budžes

  • dalším podpůrným článkem je mediální propojení (divadelní adaptace enormně úspěšná)

  • potřeba příběhu – objevuje se braková literatura (nemá umělecké ambice, ani hodnoty)

  • tendence ke konci tisíciletí – gendrově se literatura vyrovnává

Témata, do kterých materiál patří