Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 7
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
LITERATURA PO ROCE 1989
zásadní kontextová změna
enormní nárůst vydavatelů a vydavatelství
upadá ediční péče o knihu, trvalo to dlouho
nejsou respektována autorská práva
1994 kolabuje celý distribuční systém
vznik řetězce Levné knihy (nakladatelé nemohou dostat knihy ke čtenářům) – tomuto řetězci prodávají téměř za desetinu ceny
čtenáři rychle reagují (počkají s nákupem a pořídí téměř za třetinu ceny u Levných knih)
přesycení trhu (objevují se i šuplíkové romány – během dvou tří let vydají veškeré rukopisy) – například Ivan Klíma (umí na tom dobře vydělávat)
často i amatérská nakladatelství
čtenáři v 90. letech nestíhají číst
jako první průmysl si prožívá ekonomickou krizi
s pádem železné opony se čtenář dostává i k západní kultuře (i literatuře) – poslouchá se nová hudba, sleduje hollywoodská produkce, objevují se DVD – lidé tzv. dohání
i ve sféře každodennosti se objevují novinky jako supermarkety a hypermarkety
na jedné knize se dá zbohatnout na zbytek života – nahrává bestsellerům – důrazný efekt provázanosti na filmy a seriály
vznikají soukromé stanice (TV NOVA) – komerční prostor
tzv. jednorázové bestsellery s vysokým číslem výtisků
literatura převálcovaná jinými médii
oproti české literatuře dominuje literatura překladová
každý začíná překládat z angličtiny
roste cena knih
1990–1995
jádrem produkce to, co bylo napsáno už dávno, ale nesmělo vyjít – tím se přirozený vývoj literatury zastaví (Václav Havel, Josef Škvorecký, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Jan Hanč, Ludvík Vaculík, Josef Jedlička, Jan Zábrana, Ivan Diviš…) – staří autoři
aspekt odcizení od literatury – v době, kdy se čtenář učí žít v kapitalismu, v literatuře se zaplňují bílá místa
Daniela Hodrová, Vladimír Macura, Michal Ajvaz, Jiří Kratochvíl, Zuzana Brabcová (Daleko od stromu), Michal Viewegh (velmi oblíbený – nejoblíbenější jsou Báječná léta pod psa, nový typ literatury, více se komerčně prosazuje, nejčtenější český autor 90. a nultých let; sociologický fenomén; v překladech text nefunguje; ochotně poskytuje rozhovory – i pro bulvární tisk), Jáchym Topol (další oblíbený autor, román Sestra; pro média „temný a záhadný“, kouří i pije; je produktivním kontrastem k Vieweghovi), Petr Šabach (kombinace literárního díla s filmem – Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo – dlouho druhý nejvydávanější autor), Vlastimil Třešňák, Jan Balabán, Patrik Ouředník… - noví autoři
1996-2000
Martin C. Putna, Michal Viewegh, Jiří Kulhánek, Irena Dousková, Jan Balabán, Vladimír Macura, Josef Urban, Václav Kahuda, Tereza Boučková, Zuzana Brabcová (Rok perel – první dílo, které řeší lesbickou tematiku – nejde o skandalizaci; za svůj život píše jen 5 románů), Alexandra Berková – klíčové se stávají autobiografické žánry, nedůvěra v klasické romány (např. deníkové záznamy – velmi oblíbené, memoáry – žánr se rychle vyčerpá), protože při psaní románu nutně zkreslujeme
poezie se stává okrajovou, literatuře dominuje próza, drama se také vytrácí
próza je návrat k jednoduchým příběhům (roste oblíbenost Michala Viewegha – stvrzuje stereotyp českého buranství)
podobně úlevný pohled na normalizaci podá Irena Dousková v díle Hrdý Budžes
dalším podpůrným článkem je mediální propojení (divadelní adaptace enormně úspěšná)
potřeba příběhu – objevuje se braková literatura (nemá umělecké ambice, ani hodnoty)
tendence ke konci tisíciletí – gendrově se literatura vyrovnává