Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 7
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2001-2005
Květa Legátová, Vladimír Binar, Hana Andronikova (Zvuk slunečných hodin – fiktivní příběh o budování éry Tomáše Bati), Patrik Ouředník, Jáchym Topol, Miloš Urban (Paměti poslance parlamentu), Jaroslav Rudiš (Nebe pod Berlínem), Jan Balabán (Možná že odcházíme), Emil Hakl (O rodičích a dětech – únava z nových hodnot a budování kapitalismu, objevuje se fenomén generace X, kapitalismus a demokracii berou jako samozřejmost, jako problém), Petra Hůlová (Paměť mojí babičce – román zasazen do Mongolska), Sylva Fischerová (Zázrak), Jiří Hájíček (Selský baroko)
velmi sebestředná literatura, jen o českém území – to se po roce 2000 mění
snaží se být aktuální (komentuje dobovou politiku, dobové dění) – po letech je v podstatě nečitelné
literatura hledá jiná témata – existenciální téma (Jan Balanán, Emil Hakl)
2006-2010
Petra Hůlová, Radka Denemarková (Peníze od Hitlera – lidé, kteří okupaci přijali jako možnost vydělat si), Patrik Ouředník, Petr Šabach, Jana Šrámková, Tomáš Zmeškal (Milostný dopis klínovým písmem; černý autor), Martin Ryšavý, Petra Soukupová, Tereza Boučková, Jáchym Topol, Pavel Šrut, Kateřina Tučková, Antonín Bajaja, Štěpán Kopřiva, Daniela Hodrová, Jan Balabán, Emil Hakl, Hana Andronikova, Pavel Růžek
vracíme se hlouběji do minulosti
téma nepříjemné minulosti, např. 2. sv. v. (odsouvání Němců)
v krizi se zde ocitá jednotlivec
2011-2015
Pavel Růžek, Marek Šindelka, Michal Ajvaz, Jiří Kulhánek, Sylva Fischerová, Radka Denemarková (Příspěvek k dějinám radosti), Jakub Katalpa, Kateřina Tučková (Žítkovské bohyně – popularita hlavně díky sociálním sítím), Zuzana Brabcová, Petr Šabach, Jiří Hájíček, Emil Hakl (Skutečná událost), Magdaléna Platzová (román Anarchista), Ondřej Horák
téma odsouvání Němců
nové hvězdy, Viewegh odsouván do pozadí
autoři si mediální popularitu vytváří sám, z běžných věcí se stává mediální hit
nové tendence, romány akcentují, že je společnost v krizi
fascinace anarchismem (myšlenka, že demokracie nebo setrvalá práce člověku nepomůže)
myšlenka, že společnost lze vyčistit pouze činem
Petr Stančík (Mlýn na mumie), Ludvík Němec, Jana Šrámková, Jan Němec (Dějiny světla – vyprávěno ve druhé osobě), Martin Reiner (Básník – o Ivanu Blatném), Petra Hůlová (Macocha), Marek Šindelka, Hana Lundiaková, Václav Kahuda (Vítr, tma, přítomnost), Chaim Cigan (Kde lišky dávají dobrou noc – hromadí paralelní světy, sofistikovaná témata), Matěj Hořava, Štěpán Kopřiva, David Zábranský (Martin Juhás čili Československo – velká část vymyšlených hrdinů, mezi které vstupují skutečné postavy, střetávání fiktivního s reálným), Anna Bolavá (Do tmy), Martin Vopěnka, Martin Fahrner…
hybridizace, faktický příběh (tam, kde jsou podklady) a nonfikce (tam, kde jsou mezery)
často se fabuluje, ale zároveň vzdělávací funkce
nabízí hloupé hrdiny, nespolehlivé hrdiny