Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 7

2001-2005

• Květa Legátová, Vladimír Binar, Hana Andronikova (Zvuk slunečných hodin – fiktivní příběh o budování éry Tomáše Bati), Patrik Ouředník, Jáchym Topol, Miloš Urban (Paměti poslance parlamentu), Jaroslav Rudiš (Nebe pod Berlínem), Jan Balabán (Možná že odcházíme), Emil Hakl (O rodičích a dětech – únava z nových hodnot a budování kapitalismu, objevuje se fenomén generace X, kapitalismus a demokracii berou jako samozřejmost, jako problém), Petra Hůlová (Paměť mojí babičce – román zasazen do Mongolska), Sylva Fischerová (Zázrak), Jiří Hájíček (Selský baroko)

• velmi sebestředná literatura, jen o českém území – to se po roce 2000 mění

• snaží se být aktuální (komentuje dobovou politiku, dobové dění) – po letech je v podstatě nečitelné

• literatura hledá jiná témata – existenciální téma (Jan Balanán, Emil Hakl)

2006-2010

• Petra Hůlová, Radka Denemarková (Peníze od Hitlera – lidé, kteří okupaci přijali jako možnost vydělat si), Patrik Ouředník, Petr Šabach, Jana Šrámková, Tomáš Zmeškal (Milostný dopis klínovým písmem; černý autor), Martin Ryšavý, Petra Soukupová, Tereza Boučková, Jáchym Topol, Pavel Šrut, Kateřina Tučková, Antonín Bajaja, Štěpán Kopřiva, Daniela Hodrová, Jan Balabán, Emil Hakl, Hana Andronikova, Pavel Růžek

• vracíme se hlouběji do minulosti

• téma nepříjemné minulosti, např. 2. sv. v. (odsouvání Němců)

• v krizi se zde ocitá jednotlivec

2011-2015

• Pavel Růžek, Marek Šindelka, Michal Ajvaz, Jiří Kulhánek, Sylva Fischerová, Radka Denemarková (Příspěvek k dějinám radosti), Jakub Katalpa, Kateřina Tučková (Žítkovské bohyně – popularita hlavně díky sociálním sítím), Zuzana Brabcová, Petr Šabach, Jiří Hájíček, Emil Hakl (Skutečná událost), Magdaléna Platzová (román Anarchista), Ondřej Horák

• téma odsouvání Němců

• nové hvězdy, Viewegh odsouván do pozadí

• autoři si mediální popularitu vytváří sám, z běžných věcí se stává mediální hit

• nové tendence, romány akcentují, že je společnost v krizi

• fascinace anarchismem (myšlenka, že demokracie nebo setrvalá práce člověku nepomůže)

• myšlenka, že společnost lze vyčistit pouze činem

• Petr Stančík (Mlýn na mumie), Ludvík Němec, Jana Šrámková, Jan Němec (Dějiny světla – vyprávěno ve druhé osobě), Martin Reiner (Básník – o Ivanu Blatném), Petra Hůlová (Macocha), Marek Šindelka, Hana Lundiaková, Václav Kahuda (Vítr, tma, přítomnost), Chaim Cigan (Kde lišky dávají dobrou noc – hromadí paralelní světy, sofistikovaná témata), Matěj Hořava, Štěpán Kopřiva, David Zábranský (Martin Juhás čili Československo – velká část vymyšlených hrdinů, mezi které vstupují skutečné postavy, střetávání fiktivního s reálným), Anna Bolavá (Do tmy), Martin Vopěnka, Martin Fahrner…

• hybridizace, faktický příběh (tam, kde jsou podklady) a nonfikce (tam, kde jsou mezery)

• často se fabuluje, ale zároveň vzdělávací funkce

• nabízí hloupé hrdiny, nespolehlivé hrdiny