Milovaná – Toni Morrison

Utíká z farmy, kde byla otrokyní a už je to v momentě, kdy zabila svoje dítě.

• Toni Morison zachycuje realitu velmi syrově

• Magický realismus, román

• Skáče v příběhu

• Nadpřirozené jevy a schopnosti – duch, který straší v domě 124, schopnosti Lady Suchs

  • Postavy tyto nadpřirozené věci vnímají jako přirozenou věc

• Motivy:

  • Otroctví: v době kolonizace byli ženy a muži vzati do otroctví – bílí muži měli nárok na placenou práci, zatímco afroameričané neměli žádná práva (bylo s nimi zacházeno jako s majetkem, nikdy nevěděli, kdy budou přesunuti, nebo co bude se životem)

  • Po občanské válce dostávají sice svobodu, ale to neznamená, že by měli stejná práva

• 1953 – Milovaná přichází do doma 124

  • Mateřství – vztah mezi matkou a dětmi

• Hl. konfliktem, je trauma, které postavy zažily – je to ukryto v paměti – vzpomínky vyplouvají na povrch

• Otroctví bylo spojeno s kolektivním traumatem černochů

  • Vytvářeli komunitní společnost

• Milovaná si svoji minulost nepamatuje (Usete měla zbičovaná záda, takže to připomínalo kvetoucí strom)

  • Strom je bod, na který se vzpomíná, znamenal jistotu (bratr) – scházeli se pod ním, jedli, odpočívali v jeho stínu a považovali ho za člena rodiny

  • Strom bez kořenů – hledání něčeho o co jsme přišli k náhradě, není to skutečný, není to pravý – najednou mě to určuje a já nevím, kam to zařadit

  • Ztrácení paměti – určující

• Znásilnění na farmě

• Ukradli jí mléko, když byla těhotná (patřilo její dcerce)

  • Mléko se objevuje několikrát, pojítko mezi matkou a dcerou a pak Demr a milovanou

  • Když se stal čin, když matka zabila svoje dítě

  • Demr jako nemluvně a matka ji kojila prsem zacákaným od krve

• 2. část knihy – dvě části kapitoly

  • Mluví v nich Milovaná

  • Matka Sette

  • Části jsou zkratkovité a názánakovité a je to snaha zachytit hrůzy

„Sladký domov“ – Gernerovi

• Zacházeli s otroky slušně, více jako s placenými dělníky

• Nikdo ho za „sladký“ ani za „domov“ nepovažoval (ačkoliv se mohli rozhodovat sami za sebe, nikdo je netrestal, oni vše dělali automaticky, nikdo jim nemusel nic říkat apod.)

• Když pan Garner umírá, přichází učitel, který praktikoval to normální otrokářství (on se pokládal za vzdělaného muže a najímal si synovce, aby otroky trestali) – zde měli Paul d, f, g… zaměnitelnost , mohli by být i jedno – měli stejnou matku, každý jiného otce – poukazuje to na to, že jsou předmět, zboží, že se s nimi může zacházet jak se komu zamane

Manželství v té době bylo, že žena byla podřízena muži, černé ženy se nesměly vdávat.

Gernerovi na oko se sňatkem souhlasili, ale o nějakém obřadu nešlo mluvit. Záměrem bylo, aby rodili děti, ale přímo jim to nenařídili.

Postavy:

• Baby Suks – nejstarší z žen, až magickým dojmem (protože v příběhu vystupuje jako vědma, čarodějka, vyzařuje z ní moudrost) – měla manžela Sukse, kterého měla ráda, ale když se naskytla příležitost, aby utekl, tak utekl, zůstala sama, bez manžela, i bez všech dětí (8) přišla až na Haleho a jejich tváře si prakticky nepamatovala

  • Po nehodě (pokus zavraždění dětí Sette) – se baby rozhodla ukončit šamanské rituály, uzavřela se sama do sebe a přemýšlela o rasismu