Dante - Božská komedie

Omytí

7 křížů na čele – dynamika a vývoj postavy – očisťuje se samotný Dante, když prochází, ačkoliv je živý, vnitřní proměna člověka

• Nechává sám sebe trpět tam, kde je smilstvo – vrchol toho je, že prochází ohněm, projde ohněm, omdlí, probudí se a otočí se za sebe „Vergil, Vergil, Vergil“ – prohlásí, zde se to spojuje s Eurodikou a ohlédnutím, referuje vůči němu jako otci (je si vědom tradice a inspirace = přiznává, že byl jeho otcem ve vztahu významu a díla) – zazní verš „poezie je to, co neumírá“- poezie je silnější, než smrt a vše co bylo zapsáno, k tomu se směřuje, štaci přebírá Beatrice

Láska – to, že slézáme horu znamená, že se navracíme k dobru, hřích cestu pozdržuje, ale naším cílem je láska

Ráj: světlo

• Poznání (metafora světla)

• Troufalost – ano, já jsem teď v ráji, jsem si toho vědoma, ale nejen, že rozpravuju s osobami, které tady jsou a naslouchám je, ale já jsem si vědom toho, že ve Florencii to všechno hnije – vědí a angažují se i když už jsou pryč, angažují se skrze Danta (popiš to, napiš to a on jde a jde to psát) – dovolí si oslovit Pannu Marii, aby viděl Boha (ani Mojžíš nemohl vidět Boha)

• Tak se koukne a toto poznání se snaží tlumočit a předat zpátky

• Dante létá

• Předtím, než předstoupí mezi anděli

• Geniální básník se od těch velkých odlišuje hyperbolou, stylizací, všechno podléhá nějakému vesmíru

Les – zbloudění, vnitřní zoufalství – jde a ocitá se před branou pekelnou, nelze jít zpátky