Proměny - Ovidius

Vyrovnat se Homérovi a Virgiliovi

42 př.k. – 61 letech umírá

Právní a rétorská škola – upřednostňoval tz. poučné – promítá se to v Proměnách (antiteze, výrazné poenty, popisné pasáže)

Pohrávání si se zvukomalebností

Výrazná figura patosu

Vypěstoval si výrazné postavení (verše pohoršovaly císaře – odporovaly tehdejšímu chápání morálky) – Ovidius nikdy nepřestával veršovat (když ho otec řezal odpovídal hexametrem) – (to dělal i Nezval)

Na Proměnách pracuje ve vyhnanství – sám Ovidius dílo spálil, dochovalo se na opisech jeho přátel

250 příběhů, 12086 veršů – to trumfuje Dante (+14k) – byla to i jeho snaha

Kosmologie – vyhovuje Platinismu

Stávají se repertoárem mytologie obecně

Dlouho se četl jako encyklopedie (zachytit, kodifikovat, předat je dál) – Jirous/Magor – jeho písně

Posázení do komplexní příběhu – bez čtení Ovidia není možné porozumět antické poezii jako takové

Morální ponaučení

Sebejistota vůči slovu – básnickému slovu – výsostný tvůrčí akt, který dokáže pohnout krajem

Pracuje s ní celý středověk, bude zaznívat v barokních kázáních, pak ve 20. stol. Erik Maria R.?

Lyrický básník je chladný, - jinak se k tomu básník vrací protože je tam ta harmonie

Počátek světa:

• Chaos – (jeden z těch posledních co vytváří mýtus) neříká, jak ten mýtus funguje – neříká, zda to vytvořil bůh nebo kdo a jak

• Jádrem, co se tam odehrává a děje se je proměna

Repertoár – pochopení, že antika má tisíce a tisíce postav a je to spojené do jedné knihy

Orfeus a Eurydika – rétorická figura – aktivita slova má vytvořit háj (Orfeus zazpívá a stromy za nim přijdou)

• Jeho hlas dokáže činit zázraky – přivolat soulad a mír

• Propadá Eurydice, do které se zamiluje, ale tu uštkne had a ona umírá – rozhodne se, že poputuje do podzemí – prvního koho potká (zahrajeme mu na lyru) – ta Chánona tolik obměkčí, že ho dovede až k Hádovi a Persefoně – hudba obměkčuje i Háda, takže si může odvést Eurydiku odvést (pod podmínkou, že se neotočí), ale Orfeus se otočí, takže Eurydiky stín mizí – stává se tak viníkem její druhé smrti

• Pohybuje se v posmutnělých úvahách ještě další 4 roky, až potká Thánkské ženy, oni jsou naštvané, že nechce žádnou z nich za ženu, ale že hraje a zpívá stromům, tak se dohodnou, začnou něj házet kameny apod. (ale i dokonce ty předměty, jsou tím zpěvem zpomaleny a upadají a nejsou schopné k němu doletět) – pak jejich řev přehlučí jeho zpěv a tím ony zabijou vše i jeho a on se vrací zpět Eurydice do podsvětí – ženy jsou za to potrestané a proměněné ve stromy – příroda, která truchlí na konci

  • Touha člověk mít přání (On si přeje, aby ona žila, ale je tam zároveň více motivů, které hýbou tím příběhem), - Dafné, Apolón, Faetón, - přání, které člověk přesahuje je tím prvním východiskem