Voltaire – Candide

Oslavoval poetiku zřícenin a zbořeninu považoval za zajímavý objekt

Roviny, které se přerušují a plynou vedle sebe a ve stejných rovinách plynou i dialogy

Dialogičnost je důležitá, protože se inspiroval divadlem

Optika mezi sluhou a pánem není jasná, dokonce dochází ke záměně

Pán – mravní strnulost, slouží jako představitel vyššího společenského stavu, kterému je možno se už vysmívat

Intepretace, že sluha je ve skutečnosti pán a pán je ve skutečnosti sluha (jenom už to, že se říká Jakub a jeho pán je úkaz toho, že jsou ty role dané jen tehdejší konvencí)

Inspirace divadel se najde hodně v uzavřených příbězích (Contesa, kde vidíme celou linii, co se má s charakterem dít, aby došel katarze)

Parodie dobrodružných a rytířských románů

Hra na fragmen – snaha autentizovat motivaci příběhu

Je možnost tam najít obraz tehdejší Francie

Kritika tehdejší společnosti

Voltaire (1694 – 1778´)

• Candidade

  • Cestopis

  • Kuriozita – všichni tam umírají a pak vlastně žijou

  • Krade Laurice

  • Máte se umenšit, starat se o nějaký svůj kus světa, a to vás nějak naplní

  • Homér bude ještě dlouho slavný, protože ho nikdo nečte

  • Zmiňuje tam, jak tam Evropská tradice nějak vyrůstá, ale ta pouta se tam nějak přetrhávají

  • Příčina následek, nedovedeme přesně říct kdo to je a jestli mám svobodnou vůli, ale když si žijeme v něčem malém a okopáváme si svojí zahrádku (tak se vyhneme těm velkým otázkám, takový Rousseau styl)

  • Idea práce, dobra, lenosti…. Nevznikají samovolně, ale jsou spojeny (práce by měla vést k tomu dobru) – utopie je postavena na tom, že by se celá zeměkoule měla otočit a měli by to udělat všichni