8. Průběh a význam meiozy

Meióza

redukční dělení

- zajišťuje redukci počtu chromozomů buňky na polovinu

- redukce počtu chromozomů → vznikají buňky haploidní (1n) → gamety (pohlavní
buňky)

- dochází ke kombinaci (segregace) a rekombinaci genů (crossing-over) - důležité z hlediska
kombinace vlastností jedince

- probíhá pouze na určitých místech (pohlavní orgány) a v určité době

- u různých pohlaví a různých druhů se vyskytují určité variace, zejména v časovém posunu
některých fází

Průběh meiózy

- zahrnuje dvě po sobě následující dělení buňky - I. meiotické = heterotypické dělení
II. meiotické = homeotypické dělení

- v průběhu meiózy dochází pouze k jedné replikaci DNA v obou děleních buňky
→ 4n (haploidní) buňky

I. Meiotické dělení

a) Profáze

- probíhá v jádře se zachovaným obalem a jadérkem

- páry homologních chromozomů prodělávají složité změny

- zahrnuje časově asi 90% z celého průběhu meiózy

- rozlišujeme pět fází profáze

1. leptoten

- chromozomy se částečně kondenzují, zůstávají tenké a dlouhé

- svými konci jsou přichyceny k určitému místu na jaderném obalu (zůstávají na svém místě)

2. zygoten

- homologní chromozomy se k sobě podélně přikládají (dochází k synapsi) a vytvářejí tzv.
bivalenty

- synapse je podmíněna složitým systémem proteinů - synaptonemální komplex

- synaptonemální komplex je bílkovinná hmota, která drží chromozomy pohromadě (něco
jako suchý zip) - drží chromozomy v ideální vzdálenosti

- n bivalentů = n chromozomů v jedné sadě

3. pachyten

- další kondenzace chromozomů → dvě viditelné sesterské chromatidy (replikace)

- bivalent je tvořen čtyřmi rozlišenými chromatidami → dvojitý bivalent = tetráda

- chromatidy se kolem sebe ovíjejí v řadě míst se překřižují – crossing-over
- chiasmata - místa překřížení

4. diploten

- vymizení synaptonemálního komplexu, začíná postupné oddělování homologních
chromozomů

- v místě chiazmat může dojít ke zlomům chromatid s následným připojením pokračujícího
úseku nesesterské chromatidy daného chromozómového páru → vznikají rekombinované
chromatidy

5. diakinese

- pokračuje kondenzace chromatid, chiasmata terminalizují - posun ke koncům chromatid

- centrosomy dosahují k pólům buňky a začíná mizet jaderný obal a jadérko

b) Metafáze

- posunutí tetrád do ekvatoriální roviny

- centromery jsou náhodně orientovány k opačným pólům buňky

- vytváří se dělící vřeténko

- mikrotubuly dělícího vřeténka se napojí na kinetochory centromer tak, že z každého pólu
dosahují vždy k jednomu z homologických chromozomů se zdvojenými chromatidami
c) Anafáze

- homologní chromozomy každého páru se od sebe oddělují → bivalenty zanikají

- chromozomy obsahují dvě chromatidy spojené centromerou

→ nastává redukce počtu chromozomů na ½
vznikají nová haploidní jádra - dříve 46, teď 23 chromozomů