Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 21 - Filosofie a její tázání,Předsokratovská filosofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (32,27 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

21) Filosofie a její tázání; Předsokratovská filosofie Filozofie vznikla ze dvou slov Filein = moudrostSofia = láskaFilozofie= láska k vědění, moudrosti Filozofie vzniká na přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem v oblasti Malé Asie ( mílétská škola). Tzv. ,,osa světových dějin“ – v 7. – 6. Století Ionové založili 12 městských států s čímž jsou spojeny první otázky o smyslu života….VE STEJNÉ DOBĚ se objevuje učení Konfucia, Lao´C, Buddhy a indická filozofie. Snaží se formulovat otázky a vybízí k hledání odpovědí na ně. Jsou to otázky, které překračují zkušenost běžného poznání i zobecněné závěry jednotlivých věd. Filozofie původně obsahovala původně všechny vědy, které se následně odpojovaly například v 6.století před naším letopočtem se odpojila matematika a následně se rozvíjela jako samostatná věda, ale třeba dnes velmi oblíbená věda psychologie se od filosofie odpojila až v 19.století když v roce 1879 vznikla samostatný psychologický výzkum v Lipsku. Za zakladatele filozofie je považován Pythagora, jelikož byl poprvé označen za filozofa. Filosofie směřuje k podstatě bytí , jsoucna jako takového, k pochopení principů přírodního světa (kosmu), filosofie se na základě všech ostatních věd snaží vysvětlit svět, tedy člověka, přírodu a společnost.A pomáhá rozlišovat pseudohodnoty ( falešné hodnoty). Základními filosofickými otázkami jsou otázky : Kdo jsme a proč žijeme? Co je podstatou lidského štěstí? Co je podstata života? Co je to pravda a spravedlnost? Co je podstatou lidského štěstí?Co je to dobro a zlo? Jak vznikl svět?Existuje něco po smrti? Jak máme žít? Filozofie vznikla jako protiklad k mýtům, jenž jsou považovány za předchůdce filosofie ( oboje se snaží o racionální výklad světa a postavení člověka v něm) Filosofie a vědy spolu úzce souvisí. Nestojí proti sobě, naopak filosofie čerpá z kvalitního materiálu a ten jí nabízí věda.V době kdy byla filosofie utlumena tak i věda. Z toho vyplývá, že filosofie je v rozporu s náboženstvím, kdy náboženství staví na víře a na citu, zatímco filosofie na zkušenostech a myšlení. A proto se na začátku filosofie setkala s určitou skepsí, údivem a pochybami. -zdroje filosofie: údiv pochyby nejistota/strach zvědavost FILOSOFICKÉ DISCIPLÍNY 3 cíle: Co je podstatou slova „být“ (jsoucno) -ONTOLOGIE (ON= bytí), ztotožnění s metafyzikou, nauka o jsoucnu, Bytí je společné pro všechny jsoucna. Základní otázka Ontologie je: Co bylo prvotní při vzniku světa? Pokud se filosofové domnívali, že prvotní při byla určitá materie = hmota nazýváme je materialisté ( dělíme na naivní materialismus – hledají prapůvodní látku – Thales, Anaximandros a na dialektický materialismus – využíval ho i marxismus – a na mechanický materialismus) Pokud se filosofové domnívali, že na začátku byla určitá idea, nazýváme je idealisty ( dělíme na subjektivní: podminují existenci vnějšího světa naším já a vše ostatní je pomíjivé a na objektivní: všechny věci kolem nás existují nezávisle na našem já =) našem vědomí Jak můžu poznávat? -GNOSEOLOGIE = NOETIKA(GNOSIS = poznání NOCIN = myslet) zabývá se poznáním světa a člověka,zabývá se hranicemi poznání a otázkami pravdy Jak se mám chovat ve svém životě? - ETIKA = 3 PILÍŘE ETIKA - pochází z řeckého ethos = mrav, zvyk, místo k bydlení = věda o morálce, nauk a i správném jednání - předmětem jsou mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence - morálka je soustava pravidel lidského jednání a etika je filosofická disciplína, která tato pravidla zkoumá (Etika = filosofie v praxi) - řeší hl. problém vyššího dobra - hledá podstatu mravních norem, snaží se odpovědět na základní problémy morálky -podle Kanta: 1. morálka je shoda vlastního jednání se svědomím nezávisle na obsahu2. mravnost (etičnost) je obsahový aspekt nezávislý na svědomí, jde o vztah ke společným normám MRAVNOST zahrnuje: mravní jednání, chování, zvyky jednotlivců i skupin =objektivní stránka mravních jevůmravní vědomí,cítění a přesvědčení =subjektivní stránkamravních jevůmravní cíle, ideje, kodexy mravních hodnot a norem = teoretická stránkamravních jevů - významnou roli ve štěpování mravních norem mají rodiče, učitelé, kamarádi, veřejní činitelé, literatura, film, lidová moudrost (přísloví, pohádky, …) -vliv má i náboženství a filosofie -rozdělení etiky: autonomní (zásady si stanovuješ ty sám)heteronomní (pravidla z vnějšku - např. náboženství)individuální (zkoumá morální otázky jednotlivce)sociální (zkoumá mravní život společenství a společenských činností (rodina, ekonomie, mezinárodní vztahy)deskriptivní (popisná) - (popisuje mravní jednání a hodnoty)teoretická (věnuje pozornost filosofickým otázkám etiky)praktická (zabývá se konkrétní situací)environmentální ( řeší vztah přírody a člověka ve všech dimenzích)a mnoho dalších -lidské jednání je mnohoznačné a různě interpretované - v sociálním jednání, tj. ve vědomém vzájemném jednání, jsme odkázáni na porozumění druhému, porozumění znamená schopnost sledovat důvody jednání svého partnera. abychom porozuměli nějakému jednání, musíme je vždy vztáhnout ke konkrétní situaci MORÁLKA = proměnlivý, historický a kulturně podmíněný souhrn hodnotících soudů, zvyků, názorů, ideálů a pravidel, institucí a norem, jimiž se lidé v určitém ohledu řídí ve svém praktickém mravním jednání - závisí na vnitřní sankci (shoda, neshoda se svědomím) - měřítkem je svědomí (dané kulturou, komunitou, rodinou) MRAVNOST = jednání odpovídající obecným mravním normám, zvyklostem a standardům, spočívající na svobodném rozhodnutí v příslušném sociálně-kulturním kontextu - nemusí být ovlivněna svědomím PRÁVO A MORÁLKA - povinnosti - právní - týkají se vnější stránky jednání (hrozba trestu) - morálka - vnitřní stránka - svědomí - soud může soudit jen jeho jednání a ne svědomí PRÁVO A MRAVNÍ NORMA - právo nám nepředepisuje vše, vymezuje jen to, bez čehož se nemůže uskutečnit všeobecné dobro - závisí na stavu společnosti - právní normy musejí být možné - prosaditelné - pozitivní právo musí být ve shodě s podmínkami l

Témata, do kterých materiál patří