Otázka č. 21 - Filosofie a její tázání,Předsokratovská filosofie

gnozeologie, poznání -> každý vnější element má svoji malou část v nás – díky ní můžeme poznávat okolí

byl přesvědčen, že je bohem – skočil do Etny, aby to dokázal

Anaxagorás (?500 - ?)

• z Klazomén v MA

• jako první přinesl filosofii do Athén

• jeho názory však nepřijaty, obviněn z bezbožnosti -> po procesu vyhnán, zemřel v exilu

• zcela odmítal náboženství – dle něj jsou jen věci přirozené, Hélios neexistuje a Slunce je „jen rozpálený kámen, ne větší než Peloponés“

• nevěřil v existenci jedné pralátky, ale různých semen věcí – tj. nekonečné množství odlišných pralátek

• tyto podstaty však nemohly být poskládány jen tak, myšlenka prvního hybatele – NÚS (=abstraktní, filosofický princip, neosobní duch, který z chaosu vytvořil krásný a účelný svět – tedy vznik světa byla jeho jediná funkce, potom pouze příčiny přirozené!)

F. ATOMISTÉ

• Leukippos

  • pol. 5. stol., Mílét nebo Abdéra v Thrákii

  • zakladatel atomismu

  • myšlenka kauzality – „ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu a nutnosti“

• Démokritos (470 – 360)

  • z Abdéry v Thrákii

  • celý velký zděděný majetek vynaložil na studijní cesty –> „nikdo jiný z mé generace nemluvil s tolika moudrými lidmi“

  • z Leukippovy nauky vytvořil ucelený systém

  • všestranný, jeho publikace zahrnovaly matematiku, fyziku, astronomii, navigaci, geografii, anatomii, psychologii, lékařství, hudbu, filosofii -> první systematik

  • zdroj o něm: Diogenés, 3. stol.

  • vymezení pro Éleatům – kromě jsoucna definují i prázdno (nejsoucí)

  • plný prostor tvořen atomy (poslední, nepatrná, nedělitelná částice, která vyplňuje sama sebe)

  • rozděluje primární (hmotnost, hustota, tvrdost) a sekundární (vůně, chuť, barva) vlastnosti věcí

  • atomy se neustále pohybují -> jejich dráhy a rychlost určuje jejich hmotnost -> narážejí do sebe -> vznik věcí

  • nejen věci, ale i duše člověka je složená z atomů -> po smrti se rozpadají a vzniká něco nového (tj. neexistence posmrtného života)

  • první směr, který se zabývá otázkou etiky (blaženost=ataraxiá) – rozvinuli Epikúrejci

  • k blaženosti podle atomistů vede rozumová cesta, odvrhnutí smyslových požitků, zaměření se jen na duchovní statky

  • ke štěstí je nutné poznat řád světa

  • silně materialistická filosofie (jako Míléťané X Eleaté, Pythagorejci -> idealisté)