ČT - Televizní a rozhlasové zpravodajství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jinak dnes pouštěl ukázky reportáží.
12. přednáška 17. 5.
Shrnutí k testu
doporučuje Zpravodajství v médiích – Osvaldová (je tam část, kterou napsal Lokšík i Maršík)
Manuál ČT (Zásady tvorby zpravodajské reportáže v ČT)
Audiovizuálnost ve sdělení (! v testu popsat obrazovou a zvukovou složku)
obrazová složka
základní jednotkou je záběr (vlastnosti záběru – velikost záběru, detail, statické záběry, pohyblivé apod.)
co sděluje zpravodajství – mělo by odpovědět na 6 základních otázek – kdo, co, kdy, kde, jak, proč
celky, polocelky, akční záběry (ukazují kdo, co), detaily, polodetaily (ukazují jak a proč, v polodetailu jsou natočeny třeba rozhovory se svědky událostí – záběr do pasu, aby bylo vidět, jak reagují; pak jsou skládány do celků a vytváří se z nich dílčí úseky, kterým se říká „asynchrony“)
asynchrony = text, který napíše redaktor, sám namluví a tento text je spojen s obrazem; ideální je, když obraz spojuje text – většina zpravodajských materiálů je ale založeno na textu, má souvislost s rozhlasem, obrazová souvislost s filmovým žurnálem, to je propojilo v TV
informační hodnota záběru
pohyblivé záběry (panorama, trafo, odjezdy, nájezdy,...)
efektové kamery – miniaturizace kamer – do zpravodajství se dostávají prvky, které ozvláštňují reportáže – př. Go pro kamery
dronová žurnalistika – drony se používají často při natáčení, i regionální redakce ČT jsou vybaveny drony, využívají to hlavně na Karlovarsku; použití nadhledu – používá se pro témata na zachycení prostor
záběry z pohledu lidských očí – neutrální záběr, stále používáno – zobrazuje se tím objektivita
záběr z vrchu – ptačí perspektiva; zespodu – žabí perspektiva
zvuková složka
mluvené slovo, stand-up – základní prvky sdělení, nejčastěji používané
ruchy - podtrhují realitu, vytváří autenticitu; redaktoři jsou nuceni ruchy používat a občas tam příliš nepatří; v jaké situaci se ruchy používají:
charakteristika prostředí, ve kterém reportáž probíhá
gerojše = ruch se použije ve funkci hlavního zvuku – zvukové detaily, které v sobě nosí slinou informační hodnotu (výstřel, pláč), slouží na zvýšení emocionality
přelety – např. přelet vrtulníku, neopodstatněný zvuk, je to tam zbytečně
hudba
hudba je ve zpravodajství často zneužívána – hudba nemá ve zpravodajství co dělat
když hudba není součástí události, příběhu, tak je to zbytečné
ticho
používá se hlavně v nekrologu (pár vteřin ticha na záběr; symbol, který má společnosti zafixovaný)
ze zvukových a obrazových prvků se staví reportáž
Základní stavební prvky reportáže:
asynchron
text načte redaktor a text by měl být co nejlépe propojen s obrazem (ne vždy se to podaří, a ne vždy se to dá udělat)
kdysi redaktor pouze napsal text a zbytek udělali jiní (text načetli školení moderátoři apod.); v současné době jsou na redaktory stále větší požadavky – text si musí namluvit, předpřipravit střihově, namluvit, občas záběry i sám natáčí