40.Duodenum, jejunoileum
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
průměr: 3-4 cm
délka: 3-5 m
skutečnou délku nelze zjistit – záleží na kontrakci, věku,…
u býložravců střevo podstatně delší než u masožravců
na mrtvém se střevo povolením svalů prodlouží až na 7 m!!!
hlavní a poslední etapa enzymatického štěpení potravy
3 úseky: duodenum, jejunum, ileum
Duodenum: první, nejkratší; 20-28 cm; přirostlý k zadní stěně za nástěnným peritoneem
Flexura duodenojejunalis: hranice duodena a jejuna, obloukem od zadní stěny tělní dopředu a dolů
Jejunum (lačník): volně pohyblivé, složené v kličky, vyplňují prostor pod játry, žaludkem, příčným tračníkem tlustého střeva,…; připojeno peritoneální duplikaturou k zadní stěně břišní
Ileum (kyčelník): volně pohyblivé, složené v kličky, vyplňují prostor pod játry, žaludkem, příčným tračníkem tlustého střeva,…; připojeno peritoneální duplikaturou k zadní stěně břišní
Mesenterium (okruží): závěs jejuna a ilea, ze serosního povlaku střeva; skládá se v řasy a poutá kličky jako vějířovitý dvojlist; upíná se na zadní stěnu pobřišnicové dutiny jako radix mesenterii
Radix mesenterii: 15-18 cm, od flexura duodenojejunalis do pravé jámy kyčelní; max.výška 20cm, u krajů 8 cm
Ostium iliocaecale: místo vústění posledního oddílu tenkého střeva do tlustého střevav pravé kyčelní jámě
Stěna tenkého střeva
Sliznice
bledě růžová
kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem s resorpční schopností
mezi epitel.b.vtroušeny pohárkové buňky produkující ochranný hlen
plicae circulares: příčné řasy, vysoké 6-8 mm, v duodenu a jejunu, od poloviny tenkého střeva ubývají, v dist.úsecích ilea nejsou
vili intestinales: drobné, štíhlé, prstovité výběžky; střevní klky; vysoké 0,3-1mm; 30-40 klků/1mm2 → zvětšení vstřebávací plochy sliznice na 7m2
klky = výchlipky epitelu a vaziva lamina propria mucosae, nikoli lamina muscularis mucosae!!! X v klcích jednotlivé svalové buňky
povrch klků z cylindrického epitelu z více druhů buněk:
enterocyty: b.na povrchu; 1-2µm vysoké, 3000/1b.; vstřebávání látek z nitra tenkého střeva
pohárkové b.: kapénky mucinu → zvlhčení povrchu; přibývá jich od duodena k tlustému střevu
M-buňky: v místech nahromaděné lymfatické tkáně; vytváří „kapsu“ pro lymfocyty; bez mikroklků, ale s mikrozáhyby; obranný mechanismus
chomáčkové b.: s chomáčky vyšších a silnějších mikroklků
-
do klku 1-2 arterioly → kapilární síť → žíla
arteriolovenosní anastomosa jako spojení oběhu – může vyřadit kapilární síť v době, kdy neprobíhá vstřebávání
-
epitelem střeva do krevního řečiště předávány hl.: cukry, AK, část MK
v ose klku tenkostěnná mízní céva - z chymu vstřebávány hl.tuky, tukovité látky, koloidy (po průchodu do mízní cévy = chylus, zažitina)
b.hladkého svalstva ve vazivovém stromatu klku kontrahují 3x-6x / min → mění jeho kontakt s obsahem střeva, vyprazdňují cévy klku