88.Mízní uzliny a hlavní kmeny mízní
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
mízní uzliny: vejčité / ledvinovité orgány různé velikosti (1-30 mm) s haldkým povrchem
barva šedorůžová, bělavá
uloženy na typických místech organismu – ve vazivu, tukovém vazivu
jednotlivě / ve skupinách
na obvodu vstup několika vasa afferentia
hilum nodi lymphatici: místo vstupu tepny vyživující tkáň uzliny, výstupu žíly, a výstupu vas efferens (1-2)
vas efferens vede mízu do nadřazené uzliny, nebo do většího mízního kmene
tributární oblast: okrsek těla nebo orgánu, odkud uzlina přijímá mízu svými vasa afferentia
regionální uzliny: skupina uzlin, která přijímá mízu z určitého okrsku, z určité tributární oblasti
na povrchu uzliny capsula z hustého vaziva – v něm někdy buňky hladkého svalstva
trabeculae: vycházejí z pouzdra dovnitř uzliny; dělí ji na neúplně uzavřené oddíly
z trámců odstupuje retikulum: prostorová síť z retikulárních buněk a vláken; zde retikulární buňky (fixní makrofágy) i volné makrofágy
prostory retikula prázdné / řídce protkané retikulárními vlákny; navzájem komunikují → sinusy uzliny
sinusy uzliny: prostory pro průtok lymfy; vyplněné lymfocyty – tím vytvořeny folliculi lymphatici
folliculi lymphatici: lymf.uzlíky; hl.v periferii uzliny
podle rozložení sinusů a uzlíků v uzlině se rozeznává:
subkapsulární sinus: systém dutin mezi pouzdrem a vlastní lymf.tkání; do něj přitéká míza z více vasa afferentia
cortex: na obvodu uzliny mimo oblast hilu; obsahuje lymfatickou tkáň koncentrvanou v lymf.uzlíky, z nichž každý obsahuje světlejší zárodečné centrum z aktivovaných větších, méně barvících se imunoblastů
v lymf.uzlíku se rozliší 3 koncentricky uspořádané zóny: zevní – řidší; koelm celého uzlíku
intermediární – hodně lymfocytů
zárodečné centrum – s imunoblasty
peritrabekulární sinusy: prostůrky, jimiž je kůra protkána; směřují podél trámců do oblasti hilu
parakortikální zóna: mezi vlastní kůrou a hilovou oblastí uzliny; hodně lymfocytů bez typické folikulární úpravy; zasahuje i do přilehlých okrajů lymf.uzlíků kůry; od vlastní kůry se liší funkcí; obsahuje T-lymfocyty
medulla: úsek mezi parakortikální zónou a hilem uzliny; obsahuje
medulární provazce – hustší lymf.tkáň s četnými plazmatickými buňkami
medulární sinusy – řidší lymf.tkáň; tudy míza z peritrabekulárních sinusů do tzv.terminálního sinusu → do vas efferens
Krevní cévy uzliny
do uzliny v hilu vstupuje tepna přiměřené velikosti a vystupuje žíla
jemné tepny oddělené z hilové tepny se větví jako tenké přímé větve
pokračují do kůry → do kapilár v lymf.folikulech
uvnitř folikulů v zárodečném centru méně kapilár než v okolní tkáni uzlíku
dřeň zásobena řidčeji
postkapilární venuly mají neobvyklou stavbu – vysoký endotel z kubických buněk; mezi mohou procházet koloidní roztoky a lymfocyty do perivaskulárního prostoru
postkapilární venuly → větší žilky → hilová žíla