29. Dominantně dědičné choroby

Odchylky

• sporadické případy – mutace de novo (nová mutace) – časté například u achondroplasie

• neúplná penetrance (alela se fenotypově projeví u menšího počtu nositelů, než bychom očekávali)

• variabilní expresivita (variabilní stupeň manifestace znaku)

• důsledek působení vnějšího prostředí nebo dalších genů

• onemocnění s pozdním nástupem – polycystická choroba ledvin, Huntingtonova chorea

• mozaicismus zárodečných buněk

Choroby gonozomálně dědičné:

• gen leží na chromozomu X

• postihují obě pohlaví – u žen se objevuje dvakrát častěji než u mužů

• postižený otec však nikdy nepředá nemoc svému synovi, všechny jeho dcery budou postiženy (samozřejmě uvažujeme X-vázanou dědičnost)

Výpočet rizika

50 % dcer nemocné

50 % dcer zdravé

50 % synů nemocní

50 % synů zdraví

100 % dcer nemocných

100 % synů zdravých

PŘÍKLADY

• vitamin D rezistentní rachitis: jde o jeden z typů křivice, která je rezistentní vůči léčbě vitamínem D, dědičná poruchy metabolismu fosfátů a vápníku

• incontinentia pigmenti – pro muže letální, syndrom způsobující mikrocefalií, defekty zubů, rohovky, kožní skvrny,…

RODOKMENY:

U autozomálně dominantního typu dědičnosti

• vidíme postižené jedince v každé generaci

• vidíme, že postižení jedinci jsou mužského i ženského pohlaví – ve stejném poměru

• pro postiženého rodiče obecně platí, že každé jeho dítě bude v 50 % případů postiženo stejnou chorobou

• pokud jedinec není nositelem mutované alely, potom nejen že se u něj choroba neprojeví, ale nemůže se projevit ani u jeho potomků, protože není nositelem mutace

• poznámka: u dominantních chorob jsou postižení jedinci většinou heterozygoti, homozygoti často vykazují mnohem těžší formu postižení (pro potomky takového jedince platí 100% riziko postižení jeho potomků)

Gonozomálně dominantní typ dědičnosti

• je v zásadě podobný gonozomálně recesivnímu typu dědičnosti, akorát i ženy heterozygotky jsou běžně postiženy

• v našem rodokmenu je postižen muž I/1

• jak jsme si již řekli, otec nikdy nepředá X chromosom svému synovi – proto jsou všichni synové ve II. generací zdraví

• na straně druhé otec předá dcerám vždy jen X chromosom s mutovanou alelou – proto jsou všechny jeho dcery postiženy

• děti postižených dcer pak mají jednotné 50% riziko (pro chlapce i pro dívky), že zdědí od matky X chromosom s mutovanou alelou a tím i příslušné dědičné onemocnění