Otázka č. 7 - Politologie

Legalita a legitimita

• legalita (zákonnost, právo)

  • dodržování státem daného právního řádu a ústavy, včetně garance proti porušení

• legitimita

  • vyšší nepsané oprávnění pro činy státní moci a zároveň jejich dobrovolné přijetí občany

Politické strany

• politický pluralismus

  • střetávání názorů na politiku a společnost

  • volby (forma střetu)

  • demokracie

  • liberalismus

  • pluralita názorů

  • diskuze

→ kořeny - ideologie

- ekonomické, kulturní postavení, hodnoty

- biologické odlišnosti

→ subjekty - politické strany

• občanská společnost

• projevy v různých zájmový organizacích/spolcích (např. Svaz fotbalistů)

• církve

• odbory

• etnické skupiny, národnostní menšiny

→ střety - nenásilné

- směřuje k rovnováze (volby a komunální volby → většinou vítězná strana voleb nevyhraje volby komunální)

• stát

  • hlídá, aby střety nebyly násilného charakteru → podpora konkurence, voleb, diskuze

  • neutralita (žádná víra, ideologie)

• politické strany

  • nejvýznamnější subjekt politického pluralismu

  • základní znaky:

    • účast ve volbách (pasivně)

    • zastupitelské orgány (parlament, krajské/obecní zastupitelstvo)

    • politická odpovědnost (slib, účast ve volbách)

  • vznik a vývoj:

1. strany elit/honorační strany; interní strany

   • 1. polovina 19. století (Velká Británie – celé 18. století)

   • volí se elita, honorace (politické strany neexistují) – volí je vyšší vrstvy

→ parlament – vznik politických stran (podle názorů) – liberální x konzervativní

1. masové strany, externí strany

   • 2. polovina 19. století

   • reprezentanti nižších vrstev (např. socialisté)

   • liberální i konzervativní strany se musí změnit na masové

   • jedna strana reprezentuje jednu společenskou vrstvu/společenský segment (např. agrární, sociální, živnostenské,…)

→ Rakousko-Uhersko – všeobecné volební právo 1907 (→ 1918)

1. catch all parties

   • 60. léta 20. století

   • strany, které se snaží oslovit co nejvíce lidí (jedno, z jaké vrstvy)

→ ztráta ideologických rozdílů masových stran, programy se podobají, sbližují

• nevýhody:

• nejasný program

• volby ztrácejí smysl → podobné programy

• konfliktní linie

  • centrum x periferie

    • typické pro 19. století

    • mnohonárodnostní státy (Vídeň x české periferní zájmy)

    • národnostní, nacionální strany (TGM, Palacký)

    • dodnes: Belgie, Severní Irsko

  • církev x stát

    • vztah k sekularizace státu (oproštění od zasahování církve do chodu státu → např. školství)

    • katolické strany

    • Polsko, Rusko

  • město x venkov

    • profilace agrární strany

    • v dnešní době zaniká (život ve městě a na venkově se podobá)

  • bohatí x chudí

• stranické systémy

  • podoba stranických systémů je velice úzce spojena s podobou volebních systémů

  • struktura společnost, tj. míra homogenity či heterogenity určuje stranický systém

  • bipartismus

    • soutěž dvou velkých stran, které se nepravidelně střídají u moci