Filozofie života

Kritizuje racionální poznání; věda a rozum podle něho neposkytují pravdivé poznání, neboť předmětem vědy je náš praktický vztah ke skutečnosti, ze které si rozum vybírá vše důležité pro činnost člověka, ale není schopen postihnout věci samy o sobě. Pravým poznáním je intuice, protože je schopná zmocnit se bezprostředně reality, bez zprostředkujících symbolů. Podmínkou intuice je odstranění praktické zainteresovanosti a silná vůle, která usměrňuje vědomí. Pomocí intuice lze postihovat podstatu věcí. Součástí jeho filozofie je jeho koncepce vývoje jako tvořivé síly.Jeho morálka a náboženství vychází z mystických prvků.

nejvýznamnější představitel – francouzský filozof Henry Bergson (1859-1941)

-židovský původ, žil v Paříži, v mládí matematik, pak filosof, proslulý, dost tíhnul ke katolicismu

,,Elán vital“ (životní rozmach)- vývoj života směřuje proti hmotě a jejím mechanickým zákonům ke stále vyšším a svobodnějším formám

Vývoj života se rozdělil do 2 směrů-a)instinkt- u zvířat b)inteligence- u člověka

Rozum (inteligence)- ,,Úvod do metafyziky“- umělý nástroj, který dosáhl vrcholu v technice. Postihuje ,,přetržitě“ podobně fotografie.

Intuice- duševní sympatie, jíž pronikáme k podstatě věcí. Chápe život jako nepřetržitý věcný pohyb, který má povahu tvořivého vývoje

Subjektivní prožívání času-oženil se s sestřenicí Prousta

-subjektivní čas se liší od času ve fyzikálních jednotkách, který lze měřit

-vnitřní prožívání času- základ trvání (minulost, budoucnost)

-2 druhy paměti-a)pro konkrétní vzpomínky (k určitému času), b)faktické poznatky (nejsou časově zařazeny)

-rozlišení epizodické a sémantické paměti

Hans Adolf Eduard Driesch (1867-1941)

-původně zoolog

-experimenty s mořskými ježovkami (odděloval část vajíček. Z rozdělených vajíček- úplný, i když menší jedinec)- v organismu existuje účelná organizovaná životní síla = entelechie (autor termínu Aristoteles)

-mozek je místo, kde se tělo a duše (entelechie) scházejí

-účelnost dějů-život po stránce fyziologické a psychologické (instinkty)

-organické struktury se formují působením vnitřních sil, vyjadřují předem daný program

-otevřené (rostliny-růst) a uzavřené (živočichové) životní formy

-uzavřené- méně závislé na životním prostoru

Dalšími představiteli „Filozofie života“ (historismu) byli němečtí filozofové:

W.Dilthey – život = fakta vůle a citu, která jsou nám dána bezprostředně jako prožitky.

G.Simmel – život = cit, zkušenost, činnost myšlení

O. Spengler – skutečnost (tvoření) můžeme postihovat dvěma typy – typem dějin formou prožívání, které považujeme za prioritní, nebo typem přírody pomocí rozumu, který však postrádá intimní blízkost k věcem.