Raně novověká filozofie a její vývoj

Raně novověká filozofie a její vývoj

Pro období 17. století jsou příznačné velké společenské změny. Dochází k rozvoji kapitalistického systému a k emancipaci měšťanstva. V některých státech probíhají nebo se připravují buržoazní revoluce. Velký rozvoj zaznamenaly přírodní vědy a matematika, která se promítá i do filozofického myšlení jako snaha o systematičnost. Dále jsou přejímány a rozvíjeny ideály renesance. Filozofie 17. st. je především filozofií gnozeologickou. Jejím úkolem je rozpracovat problém metodologie poznání.Rozvoj přírodních věd staví před filozofii nové tendence, vědeckou problematiku spojuje s vlastní filozofickou problematikou. Důležitý je fakt emancipace člověka, který se stává sebeuvědomělým a sebereflektujícím – jaký je svět je dílem lidského poznání. Na základě toho se vytvořily dvě tradice filozofického myšlení, které se odlišují gnozeologickými východisky: racionalismus a empirismus. K vytvoření filozofie jako poznávacího systému přispěl už na vrcholu renesance Francis Bacon.

Rysy:

1. více směřuje k praxi

2. sepětí s vědou, reakce na vědní objevy

3. důraz na poznání (gnoseologické zaměření)

4. systematičnost, navazují na Augustina a Akvinského

5. svět prohlašují za pomatený

6. převládá optimismus, svoboda lidského bádání, objevuje se požadavek spol. rovnosti

René Descartes

žil v Holandsku (15 let), jako voják hodně cestoval, matematik, fyzik, filozof, dualista

1. gnoseologie

   • smysly nás mohou klamat, jistotu nachází v rozumu, jediné o čem nelze pochybovat je to, že pochybuji, pochybování znak myšlení – „myslím, tedy jsem“

   • jedinou jistotou je pochybující subjekt, rysy skepticismu, pochybování jako metoda

   • zastánce racionalismu, metody dedukce – racion. dedukce má pravidla: nepřijímat věc za pravdivou, pokud jsme ji neprozkoumali

rozdělit každou věc na části a ty zkoumat samostatně

zkoumat jednoduché – pak složité - vyvozování

ze zkoumaného činit systém

1. ontologie

   • dualista, uznává 2 na sobě nezávislé substance:

rés extensa – substance tělesná (znak: rozprostraněnost, zaujímá prostor)

rés cogitáns – substance duševní (znak: myšlení)

• připouští existenci boha, na kterém jsou obě substance závislé

1. pohyb

• pohyb je mechanický, charakterizuje subst. Tělesnou

• živou přírodu charakterizuje jako přírodu podléhající mechanickým zákonitostem (zvířata jsou vnímána jako stroje)

1. dílo

• Rozprava o metodě

• Pravidla pro řízení rozumu

• Principy filozofie

Karteziáni- vztah mysli a těla

Arnold Geulinex (1624-1669)- tělo a mysl, dva hodinové stroje, které Bůh natahuje a seřizuje = psychofyzický paralelismus

Nicolas Malebranche (1638-1715) i Geulinex- okazionalisté. K vzájemnému působení mysli a těla dochází příležitostně (okazionálně) díky Božímu zásahu

Baruch Spinoza

židovský původ, nar. v Holandsku, povolání:brousil čočky, stud. přírodní vědy, matematiku a geometrii