Raně novověká filozofie a její vývoj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ontologie
monista, kritik Desc. dualismu
panteista – bůh je všude a ve všem
spojuje substanci myslící a rozprostřenou, jsou na sobě závislé, nemohou existovat odděleně
duch a hmota jsou 2 stránky téže podstaty
determinismus
odmítá nahodilost, mechanické pojetí determinismu – vše má své příčiny
gnoseologie
3 stupně poznání: vědění – opírá se o představy, kt. vznikají na základě
smysl. vnímání (nejvyšší forma)
poznání – opírá se o rozumovou úvahu, vyžaduje
důkaz
pravda – nevyžaduje zkušenost ani důkaz, je
je postižitelná rozumem
etika
poznání zákonitostí vede ke svobodě – „svoboda je poznaná nutnost“
člk. by se měl učit ovládat své afekty
vychází z přirozenosti člka
člk je sobecká bytost
za ideál pokládá demokracii (všichni se podílejí na moci)
dílo
Etika vyložená na geometrický způsob
Gottfried Wilhelm Leibniz
-souhlasil s okazionalisty- bůh= dohlížející mechanik
z intelektuální rodiny, stud. v Lipsku, v Anglii se setkal s Newtonem, matematik
-3 druhy zla: metafyzické, fyzické a mravní
ontologie
tvůrce učení o monádách – monadologie
monada = duchovní jednotka bytí, monád nekonečné množství – pluralista
monády – na sobě nezávislé, mají vlastní existenci, je jich nekonečné množství, mají hierarchii–jsou různého charakteru a stupně, nejvyšší monádou je bůh, monády žijí v harmonii-tu jim udělil bůh
monády drží pohromadě pomocí předzjednané harmonie
monády se vyvíjejí, vývoji podléhá celý svět
dílo
Monadologie
Nový esej o lidském poznání
Blaise Pascal
francouzský matematik
1652 vynalezl první počítací stroj
Okasionalismus
filozofický idealistický směr v 17. stol.
snaha vysvětlit vzájemné působení duše a těla přímým zásahem božím a tak překonat některé potíže kartezianismu (žáci chtěli Descarta uchránit kritice)
problém Desc. dualismu – jak myšlenka pohne rukou ? – mind-body problem, Desc. žáci tvrdí – bůh hýbe rukou na základě naší myšlenky
okasionalismus = teorie příležitostnosti