Střední Morava v období paleolitu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Paleolit střední Moravy
Přírodní podmínky
- oblast s tím nejpříznivějším, co může paleolitické prostředí nabídnout
- sprašová step, prostupný prostor
- suroviny na výrobu ŠI:
- silicity glacigenních sedimentů (baltský pazourek) – Moravská brána
- křemence („sluňáky“) – Drahanská vrchoviny (Ondratice), kra Maleníku, jižní část Nízkých
Jeseníků
- rohovce typu Stránská skála – Brno
- rohovce typu Krumlovský les – okolí Moravského Krumlova (Vedrovice)
- radiolarit – Bílé Karpaty (Vlárský průsmyk)
- křišťál – Českomoravská vysočina
- obsidián (až mladší etapy pravěku)
Starý paleolit
- osekané křemencové valouny z různých lokalit střední Moravy
- pěstní klíny – Určice, Mladečské jeskyně (K. Valoch); acheuleén
→ stále sporné (nálezy z povrchových sběrů)
Střední paleolit
- období interstadiálu, pozdní neandrtálci
- konkrétní nálezové situace, také antropologický materiál
- taubachien – prostředí vývěru minerálních pramenů → Přerov (historické jádro, Žerotínovo
náměstí)
- Předmostí u Přerova (Předmostí – Hradisko → J. Svoboda)
- hroty, škrabadla, drasadla, vruby, rydla, …
- mousterién – 220-60 tis. BC
- drasadla, škrabadla, rydla
- archaičtí Homo sapiens, posléze i Homo neandertalensis
- jeskyně Šipka, Švédův stůl, Ochotské jeskyně, Drahanská vrchovina, Kroměřížsko
(okolí Hulína)
Mladý paleolit
- 48-22 tis. BC
- nástup moderního člověka a nových technologií
- Z hranice střední Moravy → Východní svahy Drahanské vrchoviny, Konické vrchoviny; Záhoří, SV
od Olomouce (Svatý Kopeček, Šternberk, Uničovsko)
- bohunicien – 48-38 tis. BC
- Červený kopec, Bohunice, Ondratice (I. L. Červinka, K. Absolon, K. Schwabedisen, P.
Škrdla), Drysice (A. Přichystal) → místa exploatace křemence a primární dílny
- rohovce typu Stránská skála a křemence Drahanské vrchoviny; levalloiská technika
- szeletien – Maďarsko, Karpatská kotlina, Morava, Slezsko
- listovitý hrot, neandrtálci
- Drahanská vrchovina → Ondratice, Vincencov, Myslejovice, Otaslavice (J. Skutil, A.
Přichystal); Olomoucko → Droždín, Bukovany (arch. kroužek při ZŠ vedený Z.
Flejberkem, Z. Trňáčková)
- aurignacien – Určice – Golštýn, Ondratice, Předlina u Dobrochova, Kosíř (Slatinice, Slatinky,
Drahanovice, …), Mladečské jeskyně (J. Szombathy – Dóm mrtvých, stratigrafický
profil vrstev, považoval to za sídliště, antropologický materiál neandrtálce i
moderního člověka; J. Knies – 90. léta 19. sto.; Litovelské muzeum – vytěžili všechny
sedimenty a možné artefakty; kostěná industrie – dohady; žádná typická kamenná ŠI
– valouny, pazourky, čepelové jádro, drasadlo; značky na stěnách jeskyní – M. Oliva
– kultovní místo, pohřebiště kromaňonců, přetaženy sintrem)
- gravettien – pavlovien
- Předmostí – Skalka (objeveno J. Wanklem; Jan Blahoslav už v 16. sto. popisuje nálezy
předpotopních zvířat; Jan Amos Komenský; VSMO – M. Kříž, K. J. Maška; K.
Absolon, K. Schwabedisen, K. Žebera, B. Klíma, J. Svoboda), Třesín u Mladče, Blatec