B16.....................................................................................zrevidováno

B16) Konsenzuální kontrakty

• consensus – dohoda, shoda vůle, vzájemný souhlas stran

• jediný podstatný rys formy jejich vzniku – stačí konsensus a

• smlouva je hotova = perfekce okamžikem vzájemné dohody v obligační rovině

• vlastnické právo přechází až předáním věci, věcně-právní rovina

• většina konsensuálních smluv se objevila již ve 2.st. př.n.l. – dílo republikánské jurisprudence

• uznání právně vymahatelného závazku, založeného pouze dohodou = velký výtvor římského práva

• podle římského práva jsou to 4 smlouvy (locatio-conductio, emptio-venditio, societas a mandatum)

• moderní iurisprudence locatio-conductio kvalifikuje jako 3 smlouvy zvláštní

• kontrakty synnalagmatické = 2stranné rovné , vyjímka mandatum – 2stranný nerovný kontrakt

1. emptio-venditio (smlouva o koupi a prodeji)

2. locatio-conductio rei

3. locatio-conductio operarum

4. locatio conductio operis

5. societas

6. mandatum

   • actiones bonae fidei = žaloby z konsenzuálních kontraktů

   • smlouvy proto mohou obsahovat i různá vedlejší ustanovení

   • vedlejší ustanovení není třeba zakládat formálně jako samostatné dohody

   • 2 žaloby (kromě mandata – actio mandati directa a a.m.contraria)

   • pojmenovány podle postavení žalobce ve smlouvě (př.actione empti/venditi)

   • závdavek = arha - bývalo zvykem dávat dohodě zevní výraz zřizováním tohoto, např. při emptio-venditio

Koupě – prodej (emptio – venditio)

• smlouva o koupi a prodeji – smlouva trhová = smlouva o výměně věci za peníze

• dvoustranný kontrakt rovný (synallagma)

• východiskem zřejmě směna – permutatio jako reálný kontrakt s dvojím převodem vlastnického práva

• na směnu navázala smlouva trhová jako trh za hotové – trh reálný – z ruky do ruky

• nakonec se převody vlastnictví staly jednáním juristicky zcela samostatným – smlouva sama byla jejich kauzou

• smlouvou se zakládaly pouze obligační závazky stran

• prodatelův závazek odevzdat věc a kupcův závazek zaplatit trhovou cenu)

• od okamžiku, kdy se smlouva stane perfektní

• perfekce smlouvy = dohoda = strany se musí dohodnout na:

• 1) cena

• 2) předmět = essentialia negotii – bez toho smlouva neplatná

• předmětem trhu:

• věc in commercio – hmotná a nehmotná, bezvadná i zkažená, ta která je i ta která ještě není

• věc extra comercium – vyloučena, věci, které nejsou předmětem práva

• věci vlastní (zde není možná realizace kontraktu – převod vlastnictví; ale pozor: ukrást ale vlastní věc mohu)

• koupě věci budoucí – kupuje-li se věc, která zatím není:

  1. emptio spei = koupě naděje, smlouva bez podmínky

• smlouva je platná vždy, platná i tehdy, když věc později nevznikne

• aleatorní – riskantní, ale je častá při velké konkurenci kupců

  1. emptio rei speratae = koupě věci očekávané, smlouva s podmínkou (suspenzivní)

• uzavření smlouvy s podmínkou, že věc opravdu vznikne (platím až po vzniku)

• nevznikne-li věc, nevznikne smlouva

• věc může být určena genericky, individuálně, alternativně

• lze prodávat věci cizí ( smlouva dodací)

• nelze si koupit věc vlastní (kupec se buď mýlí nebo jedná z donucení  oboje je neplatné jednání

• nelze prodat věc kradenou

• cena – pretium

• musí být objektivně určitelná (např. cenou na tržišti, podle jednotky míry apod.)

• dohodnou-li se strany, že cenu určí někdo třetí:

• v klasickém právu trhová smlouva neplatná

• v justiniánském právu chápáno jako trh s podmínkou

• zásadně nemusí odpovídat hodnotě prodávané věci

• pretium debet esse iustum – ovšem platí pravidlo, že cena musí být spravedlivá

• pretium affectionis – cena obliby

• až v justiniánském právu – prodatel může žádat soudní zrušení trhu nedosahuje-li trhová cena ani polovinu hodnoty prodávaného pozemku  naříkal smlouvu pro laesio enormis - nadměrné poškození a cena v hrubém nepoměru k předmětu smlouvy) – kupec mohl nabídnout doplatit cenu na plnou hodnotu prodávané věci a udržet v platnosti trhovou smlouvu

• verum rei pretium - skutečná cena, musí být myšlena vážně (symbolická cena neznamená kupní smlouvu)

• pretium certum (určitá) – musí být stanovena cena (ale nemusí být určena přímo numericky)

• pretium iustum (spravedlivá) – cena má odpovídat objektivní ceně

• musí být určena v penězích (ale možnost umluvit si i jiné vedlejší plnění)

• povinnosti kupce (emptor)

• má žalobu actio emptii

• zaplatit trhovou cenu

• převzít koupenou věc

• odpovídá za vis maior – vezme-li náhodou věc za své, postihuje odpovědnost kupce

• periculum est emptoris (nebezpečí postihuje kupce – motivace kupce, aby si věc vyzvedl co nejdříve

• musí prodateli hradit všechny náklady, které od uzavření smlouvy s prodanou věcí měl

• povinnosti prodatele (venditor)

• má žalobu actio venditi

• odpovídá za nedbalost + patří mu custodia

• Justinián snížil odpovědnost jen na běžnou nedbalost (culpa omnis)

• plní-li později, musí předmět trhu vydat se vším, co k němu přibylo - commodum rei

• odpovídá za:

  1. právní vady věci

• prodatel musí převést předmět trhu do držby kupce

• kupec musí držel nerušeně a trvale

• kupec nemusí ke koupené věci nabýt vlastnické právo

• stačí je-li mu garantováno rem habere licere = jistota, že se nenajde nikdo, kdo by mu věc evinkoval = vítězstvím na soudě odebral, ani nikdo, kdo by měl k věci věcné právo, o kterém by kupec od prodatele nevěděl

• odpovědnost prodatele za evinkci:

• původně vymiňována zvláštní stipulací na pokutu ve výši dvojnásobku trhové ceny

• později závazek vynutitelný přímo žalobou ze smlouvy trhové – actione empti

• prodatelovo ručení se aktualizovalo v situaci kdy: