Dějiny lékařství v 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1848 – zákon Public Health Act, kterým se vytvořil Centrální zdravotní úřad. Stará se hlavně o prevenci. Vzniká na základě průzkumů komisí, které měly zjistit zdravotní a hygienický stav v továrnách, městech i chudinských bytech. Lékaři pak na základě posbíraných dat rozpracovaly metodiku hlavně v oblasti hygieny
německé hnutí za medicínskou reformu (1848 – 1849) – zde byly zhrnuty názory o řešení nové sociálně zdravotní situaci. Reforma zdravotnictví byla považována některými lékaři za reformu vědy i společnosti. Byly vzneseny požadavky, aby každá občan měl zaručeno právo na zdraví, chtěli zavést orgány, kde by se občané mohli podílet na řešení otázek o péči a zdraví, chtěli, aby občané prošli zdravotní výchovou,... Po revoluci hnutí mizí, ale myšlenka aktivní účasti lidu na péči o zdraví zůstala
na přelomu 19.a 20.století došlo k výraznému pokroku, velké množství nemocí bylo léčitelných
vynořují se otázky ohledně lékařské etiky a morálky, dále o možném zneužití výsledů výzkumů, problém společenské fce medicíny a zdravotnictví
nově byly zvýrazněny vztahy mezi sociálními poměry a zdravotním stavem vrstev obyv.(stav zdraví jednotlivce je součástí stavu zdraví celé společnosti)
přes pokrok se stále nedařilo zastavovat nemoci postihující hlavně dělnické třídy – tuberkuloza, pohlavní choroby, kojenecká a dětská úmrtnost, infekční onemocnění,...
v zemích jako D, A-Uhersko, E zavedeno nemocenské a úrazové pojištění, ale i přesto nebyla péče dostupná všem
technický pokrok v jiných oborch umožňoval zdokonalovat lékařské přístroje a celkový pokrok v medicíně. Vývoj tedy není jen samostatným vývojem v obrou, ale reaguje na společenské poměry a na dění v jiných oborech