Fyziokratismus a jeho charakteristika

Fyziokratismus a jeho charakteristika

Pojem fysiokratismus znamená vládu podle přirozeného řádu. Vzešel ze spojení průkopnické ekonomické analýzy, již provedl Francois Quesnay (1694-1774), a společenské teorie, jak ji podal Victor de Riqueti, markýz de Mirabeau (1715-1789). Fysiokratismus vznikl ve Francii v podobě francouzské fysiokratické školy, když Francois Quesnay, dvorní lékař Ludvíka XV., rozdělil společnost na ekonomické třídy:

- třídu produktivní – vytváří přebytek, tzv. čistý produkt

- třídu sterilní – obchodníci, nakupují za účelem prodeje a nic k tomu nepřidávají

- třídu pozemkových vlastníků

Vytvořený produkt je třeba rozdělovat, proto Quesnay vytvořil ekonomické tabulky

(1. vydání r.1758), což je předpis daní, jedná se tedy o jednoduché daňové tabulky.

Ministr financí Ludvíka XVI. Anné Turgot se přičinil o zrušení určitých privilegií cechů = první liberalizace, a vytvořil tím teorii abstinence – ve výrobě vznikají přebytky, ten, kdo přebytek realizuje by se ho měl zřeknout ve prospěch rozvoje společnosti, zlepšení podmínek pracujících. Turgot Quesnayho klasifikaci doplnil pojmy kapitalista a dělník.

Na rozdíl od klasické politické ekonomie, která je druhou etapou fysiokratismu, však francouzská fys. škola viděla jediný zdroj bohatství v půdě. Přesně alnalyzovali kapitalistickou výrobu v zemědělství, popírali však, že průmysl a obchod mohou přinášet nové hodnoty. Průmysl a obchod pouze zpracovávají hodnoty vytvořené zemědělským sektorem. Práce samotná hodnotu nevytváří, dokonce i zemědělská práce přináší hodnotu jen díky spojení s půdou. Pomineme-li však ono přesvědčení o výhradní produktivitě zemědělství, pak f.f.š. v mnohém předjímá anglickou klasickou politickou ekonomii, neboť klade důraz na neomezené soukromé vlastnictví, ekonomický individualismus a trh, jež pokládá za základní kameny ekonomického života. Podle f.f.š. je pro zdravou ekonomiku nutné, aby byla půda držena v absolutním valstnictví, nezatíženém povinností poplatků a služeb. Francouzská fys. škola zůstala těsně spojena s předrevoluční francouzskou společností, v níž vznikla. V šedesátých letech 18. století francouzští fysiokraté aktivně intervenovali ve prospěch svodbodného obchodu s obilím a za zrušení jakýchkoli omezení trhu. V sedmdesátých a osmdesátých letech se jejich učení postupně posunulo od dogmatické strnulosti, která jde na vrub Quesnayovým formulacím, a přešlo v obecnější liberální program neomezeného vlastnictví, ekonomického individualismu a politické reformy.

Druhou etapou fysiokratismu je anglická klasické politická ekonomie. Jejím základním kamenem je spis Adama Smithe (1723-1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Smith byl první, kdo systematicky zpracoval pojednání o ekonomii. Vyšel z teorie Newtonovy mechaniky a aplikoval ji na ekonomiku – a vznikl pojem neviditelná ruka trhu. Tento slavný pojem znamená, že na trhu vše funguje jako v mechanice, že trh řeší vše, že není třeba zásahů státu. Smith zpracoval teorii přebytku a z ní odvozoval tržní cenu – říká, že přirozená cena osciluje dle tržní ceny, jelikož je dána přebytkem na trhu.