Porodnost, úmrtnost a nemoci v 19. století

Porodnost, úmrtnost a nemoci v 19. století

Porodnost

V 18. a 19. století plynulé zvyšování novorozeňat (na konci 18.století 200 tisíc dětí, na počátku 20.století 330tisíc dětí). V první polovině 19. století panovala v dolních vrstvách neregulovaná porodnost (45%°). Ve druhé polovině 19. století, první snižování v západních oblastech, nastala zřejmá regulace ve středních a horních vrstvách. Bylo to dáno i tím, že v městském prostředí pracovních příležitostí pro děti ubývalo, zatímco na venkově mohly děti vykonávat drobné práce v hospodářství a v domácnosti a jejich výchova, zaopatření a výživa nebyly drahé, proto plánované rodičovství dolní dlouho nezasáhlo a neregulovaná porodnost byla díky dolní vrstvě společnosti, která byla nejpočetnější, stále nejfrekventovanějším způsobem populačního chování po celé 19. století. Ovšem na přelomu 19. a 20 století zasáhl trend snižování porodnosti všechny vrstvy na celém území českých zemí. Dalším důvodem, proč porodnost ve městě klesala, byly zvyšující se náklady na vzdělání u středních vrstev, u bohatých šlo o změnu pozice ženy v rodině (počátky emancipace) a rozšiřovaly se metody zabraňující početí, stále častější se stávaly vyvolané potraty. Na porodnost měly vliv i regionální rozdíly. Porodnost klesala ve válečných oblastech, kdy se natalita snížila o 10-20 % a při nepříznivé vyživovací situaci, například choleře a neúrodě ve 30. a 40. letech 19. století, ale stagnace a pokles nikdy neměly dlouhodobé trvání (jen za napoleonských válek).

Úmrtnost

Byla po celé 19. století stále vysoká, ale zřídka přesáhla míru porodnosti, takže obyvatelstvo stále přibývalo. Příčinnou vysoké úmrtnosti byly medicínou nezvladatelné nemoci, zvlášť epidemie a nakažlivé nemoci (tuberkulóza), dětská úmrtnost. Výrazný vliv měly i neúrody, které se opakovaly od 1. pol. 19. století až do roku 1855.

Vliv měly i války a s nimi spojený hladomor, epidemie a válečné ztráty, nedostatek zdravotnické osvěty, peníze na lékaře a nedůvěra lidí k nim. Medicínské znalosti byly po celé 19. století minimální a hygienické návyky špatné. V druhé polovině 19. století docházelo k prodlužování průměrné délky života, díky poklesu kojenecké a dětské úmrtnost. Na venkově byla kojenecká úmrtnost nižší než ve městech, kde od 40. let 19. století docházelo ke zvyšování z důvodu zaměstnání matek v továrnách a nahrazování mateřského mléka nevhodnou stravou. Je dokázáno, že úmrtnost dětí manželských i později legitimovaných byla stejná, naproti tomu, úmrtnost nemanželských/nelegitimovaných dětí byla o 1/3 vyšší!

Průměrná délka života se z 30 let kolem roku 1800 prodloužila do roku 1900 na 40 let. Hlavními důvody zvyšování průměrného věku byla změna epidemiologické situace, zlepšení vyživovací situace, hygiena, vylepšení zdravotnictví, rozvoj přírodovědecké medicíny, hromadná výroba léků.