Situace na Balkáně na počátku 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zvláštním případem vojenská hranice v Sedmihradsku – ustavena v letech 1761-70, kdy už turecké nebezpečí nebylo tak žhavé => neměla sloužit ani tak proti turec. nebezpečí, jako k vnitropolitickým účelům: hraniční pluky věrné císaři měly držet v šachu odbojnou uherskou a sikulskou šlechtu.
Rakouská správa v Sedmihradsku nabírala nové hraničáře většinou z pravoslavného valašského obyv., které získalo v oblasti brzy početní převahu, nicméně dlouho zůstávalo bez práv (na rozdíl od stavovsky zastoupených a uznaných národností: Maďarů, Sikulů a Sasů) – to se změnilo až 1762 dekretem rak. vlády – zrovnoprávněni.
K národnostní rozmanitosti na Balkáně přispělo i postupné osidlování uherské nížiny (zničené dlouholetými rak.-tureckými válkami) – v této oblasti systematická státní kolonizace, nazývaná tehdy peupleurung (zalidňování) => do oblasti Němci, katolíci => souvislé německé oblasti Z od Budapešti v trojúhelníku mezi Dunajem, Drávou a Blatenským jezerem a hl. městem Pécs, v Bačce mezi Tisou a Dunajem a v Banátu kolem Temešváru.
K nestabilitě v oblasti přispíval i úpadek, kt. Osmanská říše zažívala už od 17. století (důvod: balkán. těžba zlata v důsledku nových zámoř. objevů nerentabilní, stejně jako dálkový obchod po vnitrozemských balkán. cestách…). Říše přestává existovat jako mocnost udržující mezinárodní pořádek – občanské války, anarchie, v balkán. provinciích se osamostatňují pašové a bejové a vládnou tam dle své vůle: vybírají daně, balkán. území pustoší oddíly posílané na obranu osman. hranic + v oblasti operují loupeživé bandy…
Nestability Osman. říše se snažilo co nejvíce využít právě Rusko, jehož vzrůstající vliv děsil nejen Osmany a Rakousko, kt. v něm vidělo na poč. 19. stol. mocnějšího soupeře než v Osman. říši, ale i Z Evropu: především Anglie se snažila udržet rovnováhu sil na evrop. kontinentě
Z mocnosti + Rakousko se budou snažit co nejdéle zadržet hrozící rozpad Osman. říše, dokonce ji podpoří proti Rusku. Balkán se stane šachovnicí velmocenské diplomacie. Nároky a přání balkán. obyvatelstva, které se začíná od konce 18. století a v průběhu 19. stol. národně utvářet, přitom nebudou hrát žádnou roli.
NÁRODNÍ OBROZENÍ NA BALKÁNĚ
JV Evropa převzala vzor tzv. kulturního nacionalismu: ideje Johanna Gotfrieda Herdra: nadhodnocení vlastní heroické minulosti, znakem národa spol. jazyk, náboženství, historická zkušenost. JV Evropa nevytvořila vlastní ideu národního státu nebo nacionalismu. Nacionalismus zde vzniká jako import z vnějšku, jako důsledek západoevrop. osvícenství a německého romantismu.
Proč zrovna německý nacionalismus a Herdrovo pojetí národa?
– mnozí chorvatští, srbští a rumunští vzdělanci, kt. začali vyvíjet činnost národních buditelů ve smyslu Herdrových myšlenek, studovali v německy mluvících zemích nebo si dopisovali s německými učenci