Situace na Balkáně na počátku 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
balkán. národy = malé národy, pocit méněcennosti v západoevrop. pojetí nacionalismu, podle něhož mají šanci na přežití jen velké silné národy X podle Herdera má každý národní duch své místo v dějinách
Herder nakloněn Slovanům: poprvé orientován pohled germánsko-románské Evropy na „slovanství“ na V a JV Evropy a na jeho schopnost tvořit dějiny – pro slovanskou elitu to znamenalo impuls, aby se věnovala vlastnímu jazyku a dějinám s cílem vytvořit vlastní národní identitu
Problém: západoevropské i německé pojetí nacionalismu počítají s určitou mírou osvícenosti, sekularizace, soc. diferenciace a měšťanskou vrstvou jako nositelem hospodářské síly a kultury. Z těchto předpokladů na poč. 19. stol. v JV Evropě velmi málo – obyvatelstvo většinou nevzdělané – národy rolníků. Měšťan. obyv. v západním smyslu jen v Uhrách a v Sedmihradsku a i tam navíc převážně německé bez vlivu na venkovské obyvatelstvo + určité počátky národního měšťanstva u Řeků, kt. jako obchodníci a kupci zaujímali v Osman. říši zvláštní postavení.
Společné prvky nár. obrození balkán. národů:
1/ boj o znovunalezení jazyka a s tím související kulturní vymezení X jiným národům
2/ odvolávání se na tradice a na velké, většinou raně středověké dějiny
3/ zkušenost dlouholetého odporu X cizí nadvládě