20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky - základní teze

Řím

20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky

Základní teze:

Germáni, jejich pravlast, rozsídlování, germánské kmeny na našem území:

kolébkou germánských kmenů byla jižní Skandinávie, Dánsko a přilehlé pobřežní části Německa, změna klimatu v této oblasti vedla k prvním větším přesunům germánských kmenů na sklonku 3. století př. n. l., v souvislosti s dějinami Říma je však podstatnější průnik germánských kmenů Kimbrů a Teutonů ze severního Jutska do alpské oblasti na konci 2. století př. n. l. a ohrožení jižní Gallie a severní Itálie, s těmito kmeny bojoval Marius,

s dalšími germánskými kmeny válčil Caesar v průběhu gallských válek, víme, že v roce 58 př. n. l. se dostal do konfliktu s náčelníkem kmenového uskupení Suebů (Suevů) Ariovistem a porazil ho, právě tyto svébské kmeny hrály v době římské prvořadou úlohu v dějinách našeho území i střední Evropy,

vlastní počátky římských pokusů o podmanění germánských kmenů spadají do konce 1.století př. n. l., následující období dějin, tj. epochu 1. – 4. století n. l. (dle archeologů 50/30 př. n. l. – 380 n. l.) na našem území a v celé střední Evropě nazýváme doba římská, v tomto období se stala protiváhou římské říše na sever od Dunaje a na východ od Rýna tzv. Velká (též Svobodná) Germánie sahající až k Severnímu a Baltickému moří (Germanikos Okeanos) a na východ až k linii Vác – Slovenské Rudohoří – Tatry – Visla (východní hranice nebyla zcela pevná), na území Velké Germánie žily jednak germánské kmeny , ale vedle nich také zbytky Keltů, Ilyrové atd.

narůstající nebezpečí ze strany Germánů vedlo v Augustově době ke snaze o pacifikaci území mezi Rýnem a Labem a vytvoření nové province Germánie, roku 12 př. n. l. si podrobili Římané germánské kmeny při ústí Rýna, římskému vojsku tehdy velel nevlastní Augustův syn Drusus, ten v roce 9 př. n. l. pronikl až k Labi, ale při cestě zpět zemřel, velení po něm převzal Tiberius,

některé germánské kmeny se v obavě před další římskou expanzí rozhodly hledat nové útočiště v oblastech z dosahu římské moci, z tohoto důvodu se od horního a středního Mohanu přesunuli Markomani a Kvádové, kteří náleželi k Suebům,

název Markomanů je odvozen buď z galštiny, markos je kůň, tedy muži na koních, nebo z germánštiny, tedy muži z marky, Markomani osídlil Čechy, Kvádové pak střední Podunají (jižní Morava, rakouský Weinviertel, sz. Slovensko), koncem 1. století n l. se pak Kvádové posunili směrem na východ,

obchodní kontakty Germánů a Římanů:

Jantarová stezka: první kontakty Římanů s naším územím však měly obchodní ráz a realizovaly se po tzv. Jantarové stezce, slavné severojižní obchodní cestě, frekventované již v předcházejícím období, její trasa vedla ze severoitalské Aquileie a našem území údolím Vltavy do České kotliny, v pozdější době nabyla většího významu jedna z odboček Jantarové cesty, vedoucí přes Carnuntum, dále údolím řeky Moravy, moravským územím a Moravskou branou na sever,