20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky - základní teze

stopy po takovýchto táborech byly nalezeny na území severního Rakouska (Dolní Rakousko), jižní a střední Moravy, na slovenském Záhoří a na jižním Slovensku, valná většina z nich byla objevena za pomoci letecké prospekce, byly opevněny hrotitým příkopem ve tvaru písmene V,

několik táborů byly odkryto v blízkosti Mušova – Hradiska, což potvrzuje mimořádný význam této římské vojenské stanice, další polní tábory se podařilo lokalizovat na jižní Moravě a v poslední době i na střední Moravě, v roce 2001 byl objeven tábor v Olomouci – Neředíně, nacházel se na návrší na západním okraji Olomouce, v současné době patří k nejsevernějším známým římským objektům ve střední Evropě,

existence tábora je doložena zejména částí vykopaného hrotitého příkopu, pro jeho časové zařazení jsou důležité nálezy keramiky z konce 2. nebo počátku 3. století n. l., nález římské spony datované do první poloviny 3. století n. l., římská stříbrná mince z doby okolo poloviny 3. století n. l.,

Neředínský nález značnou měrou proměnil naše dosavadní představy o vzájemných římsko-germánských kontaktech a potvrdil zprávy antických autorů o průniku římských jednotek daleko na sever na území germánských kmenů,

zatím nejnověji archeologicky prokázaným římským polním táborem je tábor Pravčice 1-Vrbičné v bezprostředním sousedství Hulína,

Germáni a Římané na našem území ve 3. - 4 století n. l.:

znovu se boje mezi Římany a Germány v prostoru střední Evropy výrazněji vyostřily v době vlády císaře Aureliana (270-275 n. l.), tomu se podařilo zahnat Alamany, kteří pronikli až do Itálie, a Góty, jimž se podařilo dostat do Pannonie, po realistickém zhodnocení situace se ale rozhodl stáhnout se z Dácie, která se stala první Římany vyklizenou provincií, situace v rýnské a dunajské oblasti se dále zkomplikovala v 60. a 70. letech 4. století n. l., za vlády císaře Valentiniana I.,

císař Valentinianus I. (364-375) musel během svého panování neustále bránit říši proti vnějším útokům, vedl tažení proti Alamanům ohrožujícím Gally, později také proti Kvádům a Sarmatům, jako jeden z posledních císařů pronikal na území za Rýnem a Dunajem a snažil se také posílit Limes Romanus v těchto oblastech rekonstrukcí rozpadlých a budováním nových vojenských zařízení, během opevňování hranice na středním Dunaji, v římském táboře v Brigetiu byl však při jednání s Kvády císař stižen záchvatem mrtvice a zemřel, od této doby se Římané přestali pokoušet o kontrolu na levém břehu středního Dunaje,

ústup Ostrogótů (východních Gótů) po vpádu Hunů společně s Visigóty (západními Góty) a postup Hunů vedl ke stěhování dalších kmenů (stěhování národů), toto období se považuje za konec doby římské v českých zemích.