20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky - základní teze

předměty dovozu a vývozu: na jih Evropy se převážel jantar, kůže, kožešiny, sůl, otroci, opačným směrem pak bronzové nádobí, výrobky ze skla a drahých kovů, luxusní předměty i některé pochutiny (víno, olivový olej, koření), tento obchod provozovali nejprve etruští a později římští kupci,

Marobudova říše, bitva v Teutoburském lese, Vanniovo království:

příchod Markomanů a Kvádů: koncem 1. století př. n. l. římský vojevůdce Drusus zatlačil Markomany na východ od Rýna, načež je přivedl velmož Marobud (Marbod) do Boiohema, odkud vytlačili zbytky keltských kmenů Bójů, datace příchodu Marobudových Markomanů se pohybuje mezi lety 10-3 př. n. l., spolu s Markomany přišli do nitra Evropy také Kvádové, jméno Marobuda je prvním konkrétním jménem nějaké osoby na území našeho dnešního státu,

Marobudova říše: byl to první státní germánský útvar, jejím jádrem se stala česká kotlina /především střední, východní, jižní Čechy a Podkrušnohoří/, jednalo se velké kmenové uskupení, jehož členy byli nejen Markomani a Kvádové, ale i příslušníci dalších germánských kmenů - Semnonů, Hermundurů, Langobardů, hranici říše na západě tvořila řeka Labe spolu s pohořími Šumava a Krušné hory, na východě řeka Visla, severní hranici omývalo tzv. Svébské /nyní Baltské/moře, nejjižnější hranicí byl Dunaj,

vojenská operace Římanů proti Marobudovi: územní rozloha říše i početní stav Marobudova vojska budily velkou obavu Římanů, kteří za Augusta vytvořili na severu říše provincie Noricum a Pannonie (území dnešního západního Maďarska, východního Rakouska, části Srbska, Chorvatska a Slovinska) a pokoušeli se posunout hranice římské říše ještě dále na sever,

proti Marobudovi byla v roce 6 n. l. zahájena preventivní vojenská operace, které se zúčastnil i budoucí římský císař Tiberius, operace směřovala do nitra Čech ze dvou římských vojenských táborů, Tiberiovo vojsko se však muselo vrátit potlačit povstání proti Římanům v Pannonii a Dalmátii, takže obě vojska se nesetkala a na naše území pravděpodobně nevkročila,

Velleius Paterculus: o tažení proti Marobudovi detailně píše jeho další účastník, pozdější římský historik Velleius Paterculus v díle Římské dějiny, zmiňuje, že po následných diplomatických jednáních byla uzavřena smlouva, jíž byl Marobud uznán za krále a přítele římského národa,

bitva v Teutoburském lese: katastrofální porážkou pro Římany skončil poslední velký pokus ovlivnit situaci v Germánii výpravou, v jejímž průběhu byl v pravobřežní Germánii (území napravo od Rýna) místodržící Publius Qunctilius Varus se třemi legiemi římských vojáků drtivě poražen roku 9 n. l. Germány,

Arminius a Varus: jejich vůdcem byl mladičký cheruský kníže Arminius, který sloužil v římském vojsku a jako mnoho jiných germánských náčelníků byl vyznamenán římským občanským právem, Varus patrně až příliš věřil Arminiovi a jeho spojencům, později mu bylo z římské strany vyčítáno, že přiměl Germány k povstání svým chováním, vybíral tribut a rozhodoval v právních záležitostech,