20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky - základní teze

- nedávno archeologové prozkoumali v Mušově-Hradisku i část rozsáhlé celodřevěné budovy, v jejím středu bylo umístěno nádvoří, které bylo obklopeno dvěma řadami malých místností oddělených chodbou, z ní pak vybíhají další užší a kratší chodby, lemované z obou stran místnostmi, analogické stavby v římském pohraničí byly interpretovány jako nemocnice,

dobu, kdy se na Hradisku u Mušova nacházeli Římané, určují především nálezy římských mincí a keramiky terra sigillata (kvalitní keramika s červenohnědým zbarvením, matným, nebo lesklým povrchem, která je často zdobena plastickým vzorem s reliéfem), jedná se o období markomanských válek (zřejmě mezi lety 171/172 až 180), tehdy římská armáda využila výhodnou polohu Hradiska, které se stalo důležitým opěrným bodem v obou římských ofenzívách v průběhu markomanských válek,

archeologické nálezy dosvědčují, že lokalita byla intenzivně využívána jednotkami římského vojska a plnila především vojensko-strategickou funkci, podle některých předmětů lze dokonce soudit na přítomnost vysokých římských důstojníků, ne-li přímo velitele vojenských operací v barbariku nebo samotného císaře Marka Aurelia,

nejvýznamnějšími nálezy jsou část postříbřeného šupinového pancíře, bronzová faléra (vysoké římské vojenské vyznamenání), bronzová spojovací destička dalšího pancíře zhotovená z tenkého bronzového plechu s vyrytým reliéfem, který obsahuje vyobrazení orla jako typického symbolu římských legií, býka a jednoho z Dioskurů (Blíženců) vedoucího koně, na destičce jsou vyryty i dva nápisy,

dalším pozoruhodným objevem v nebližším okolí Hradiska u Mušova se stalo odkrytí tzv. knížecího (královského) hrobu z Mušova, předpokládá se, že v něm pohřbeni dva muži a jedna žena, dále se tu nacházely pozůstatky zvířecích kostí (obětin) a zhruba okolo 150-200 předmětů římsko-provinciální i barbarské provenience,

k nejcennějším předmětům náleží především celobronzový kotel s opěrkami držadel v podobě realisticky provedených bust bradatých Germánů se svébským uzlem, dvojice stříbrných lžiček, skládací kozlík, našlo se zde také mnoho stříbrných, skleněných a bronzových nádob, četné zbraně i římská výzbroj,

objevitelem hrobu archeologem Jaroslavem Peškou byly proto vyslovena domněnka, že jedním z pohřbených by mohl být významný germánský velmož – kvádský král, který měl úzké vazby na nedaleké římské prostředí, některé předměty byly datovány do 1. století n. l., jiné do 2. století n. l., takže hrobka byla pravděpodobně k pohřbu využita dvakrát,

polní tábory Římanů na Moravě:

v průběhu markomanských válek došlo v oblasti barbarika k budování římských pochodových či polních táborů, používaných k shromažďování armády před velkou vojenskou operací, k ochraně křižovatek významných cest, brodů nebo přístavů, k zajištění zásobování nebo ke krátkodobému pobytu na území nepřítele, byly obehnány narychlo vyhozeným příkopem a náspem, příp. i palisádou postavenou na vrcholu valu,