20. Germáni a Římané na území dnešní České republiky - základní teze

boje, vedené za dlouhodobé osobní přítomnosti císaře Marka Aurelia a jeho syna Commoda, se podařilo v letech 172 – 175 n. l. přenést za Dunaj, mimo hranice římské říše, protiofenzíva směřovala na území dnešní jižní Moravy a do severní části Dolního Rakouska, tato výprava je nazývána první germánskou válkou - expeditio Germanica prima, v této době se údajně císař zabýval myšlenkou připojit k římské říši území Markomanů a Kvádů jako Markomannii a území Jazyků jako Sarmatii, ale musel od ní vzhledem k problémům v Sýrii upustit,

v roce 175 n. l. byl sice uzavřen mír, ale v roce 177 n. l. válka vypukla znovu, tzv. druhá válka germánská – expeditio Germanica secunda, v letech 177-180 n l. se odehrávala většinou na markomanském, kvádském a sarmatském území severně a východně od Dunaje,

roku 180 n. l. však císař Marcus Aurelius náhle zemřel a jeho syn Commodus s Germány uzavřel mír, plány na zřízení nových provincií byly odloženy a s nimi i záměry na vybudování trvalejších opěrných bodů v barbariku, na základě míru Římané vyklidili území severně od Dunaje( kromě úzkého pásu země) a v podstatě se zřekli další expanzivní politiky na středním Dunaji,

naše nejvýznamnější antická lokalita Mušov-Hradisko:

až do objevu polních krátkodobých táborů na Moravě bylo jedinou lokalitou spojovanou s přítomností Římanů na našem území návrší Burgstall u Mušova (Hradisko u Mušova), nachází se na soutoku řek Jihlavy a Svratky, na mírné vyvýšenině,

mohutná fortifikace této římské vojenské stanice sestávala z hlubokého hrotitého příkopu s charakteristickým průřezem ve tvaru písmene V a valového náspu,

na vrcholku Hradiska byly odkryty pozůstatky dvou kamenných staveb, které byly stavěny jednotkami X. legie z Gemina Pia Fidelis (zdvojené, věrné, zbožné) z Vindobony, první ze dvou staveb byla označena jako praetorium - velitelský dům, dnes se označuje jako obytný dům, druhá budova byla podle charakteristického půdorysu lázněmi, podle novějších závěrů badatelů lze zřejmě kompexu lázní a obytné budovy přiřknout funkci na dané poměry dosti luxusně vybaveného uzavřeného ubytovacího komplexu – tzv. mansio,

velké překvapení vzbudily také četné objekty na svahové terase pod Hradiskem, zvané Neurissen, mezi nimi vyniká stavba členitého půdorysu, jejíž ústřední část je tvořena místností s apsidou, její celkové rozměry a hluboké základy svědčí o tom, že šlo o architekturu trvalejšího rázu, která byla určená společensky významným osobám,

na jihovýchodním svahu Hradiska u Mušova byl také prozkoumán další okrsek sestávající z jednoduchých staveb kůlové konstrukce, stály zde domy obdélníkovitého tvaru, v objektech byly různé kovové předměty, mezi nimi i součástí římských zbraní a výstroje, a další doklady kovodělné činnosti, mezi domy se nacházely pece, archeologové interpretují tyto objekty jako reparační dílny,