Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Španělsko a občanská válka 1833-1840

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.51 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

ŠPANĚLSKO – občanská válka 1833-1840

Po proběhlé transformaci pozemkového vlastnictví – 1820-1823 (celonárodní význam pozemkových reforem – ze sociálního hlediska znamenala transformace ekonomické oslabení starých stavů – duchovenstva, šlechty a obcí; počítala s definitivním nahrazením staré stavovské společnosti společností novou, třídní; vhodným státním zásahem měla být poskytnuta půda zemědělským bezzemkům; z hlediska ekonomického umožnila reforma obdělávat půdu, se kterou její bývalí majitelé neměli žádné záměry; z politického hlediska reformy umožnily vytvořit novou vrstvu vlastníků, kteří měli zájem na zachování režimu; transformace znamenala nezbytnou agrární reformu, která však byla provedena špatně; dovedla rolníky na jihu ještě k větší chudobě a zároveň vytvořila nové boháče – kteří na dlouho ovládli politickou scénu – tato nová latifundistická buržoazie, vzdálená půdě a usídlená v Madridu se postupně spříznila s rodovou šlechtou), zůstali rolníci na jihu neuspokojeni ve své touze po půdě, v hornatých a venkovských krajích na severu narůstala absolutistická opozice, která rozpoutala dlouhou a krvavou občanskou válku trvající sedm let = 1.karlistická válka 1833 – 1840). Za pozornost stojí dopad konfliktu na široké rolnické vrstvy, které chtěly zachování svého tradičního způsobu života (Bůh, vlast, král, privilegia) a které byly během války za nezávislost přivedeny k drsnému životu v odboji. Hlavními oporami karlismu se staly Baskicko, Navarra a hornaté kraje jižně od dolního Ebra. Přestože byla karlistická odbojnost jakožto rolnický fenomén rozšířena po celém španělském venkově, směrem k jihu slábla. Samotná válka proběhla ve třech fázích.

V první fázi se zorganizovaly armády obou stran, vyčistila svá území od nepřátel a opevnily se – od 1.10.1833, kdy infant don Carlos přijal titul krále španělského a jeho přívrženci se vrhli do boje, až do 23.7.1835. kdy zemřel generál Zumalacárregui, velký organizátor karlistické armády.

Během druhé fáze (do října 1837) se konflikt přenesl z regionálního rámce prvního období (Baskicko, Navarra, Maestrazgo) na území celého státu. K tomuto zvratu došlo kolem června 1835, kdy bylo podniknuto první obléhání Bilbaa. Boj kolem Bilbaa a „expedice“ nebo nájezdy, se staly typickou formou boje tohoto období.

Od 15.10.1837, kdy don Carlos překročil po neúspěchu „královské expedice“ znovu Ebro, se rozvinula závěrečná fáze první karlistické války. Vnitřní krize karlismu, která postavila Kastilce proti Navařanům, usnadnila dohodu mezi oběma stranami, z nichž žádné se nepodařilo rozhodujícím způsobem porazit protivníka.

Dohoda z Vergary (31.8.1839) uzavřená generály Esparterem (liberálem) a Marotem (karlistou) ukončila konflikt Esparterovým slibem, že budou uznána zařazení, hodnosti a vyznamenání karlistických vojáků a vládě bude doporučeno, aby kortesům navrhla udělení nebo úpravu výsad.

Témata, do kterých materiál patří