11. Sociální otázka a dělnické hnutí

11. Sociální otázka a dělnické hnutí

19. století

- tuto spodní vrstvu tvořilo v tomto období přibližně 80% veškeré populace, byly tedy její nejdůležitější složkou, a to jak početně, tak i svým ekonomickým přínosem a významem.

- tato skupina obyvatel se většinou nacházela na venkově nebo v příměstských částech a zde se také během procesu industrializace seskupovala a začala vytvářet dělnickou třídu a nový typ obyvatel města.

- pokud bychom měli vyjmenovat věci, které tuto skupinu lidí spojovaly, určitě to bude nouze, hlad, bída a celkový nedostatek financí, jídla a zdrojů k uživení sebe a členů vlastní rodiny.

- většina těchto obyvatel byla pologramotná nebo úplně negramotná, vzdělání se dostalo jen dětem v řemeslnických rodinách, a i zde bychom mohli nad počty polemizovat

Utopičtí socialisté

Henri de Saint Simon, Charles Fourier – prosazují, že každý by měl pracovat dle svých nejlepších schopností a podle toho získat odměnu, každý by měl pracovat a majetek poté rozdělit

Robert Owen – vlastník prádelny snažící se některé zásady uvést v praxi (snížení pracovní doby a vzdělání vlastních dělníků)

Louis Blanc – chtěl zřídit národní dílny, které by byly ve vlastnictví dělníků

Marx, Engels – společenské změny jde dosáhnout pouze revolucí

Vytváření průmyslového proletariátu

• k pracovníkům manufaktur se připojovali zbídačení řemeslníci, rolníci a další nemajetní lidé, kteří nabízeli svou pracovní sílu jako svůj jediný zdroj obživy, toto dělnictvo se postupně měnilo v sociálně jednotný celek, který sužovaly stejné problémy

• velmi těžké podmínky – na to různé reakce – dělnické bouře, rozbíjení a ničení strojů a výrobků – v Německu a Rakousku až do 40. let

• v Anglii roku 1824 – zákaz sdružování dělnictva – pak vznikaly legální dělnické odbory

• roku 1838 – vypracován program Charta lidu – byl to požadavek všeobecného volebního práva, platů a sloužilo do roku 1848 jako základ masového dělnického politického hnutí

Předpoklady vzniku 1. internacionály

• revoluce roku 1848 byla pro Engelse zklamáním – nepřinesla totiž pád kapitalismu

• v českých zemích sdružování dělnictva bránil bachovský absolutismu ¨

• ve Francii se to řešilo způsobem postupné evoluční proměny společnosti – revoluce není potřeba

• roku 1864 – shromáždění v Londýně – dělníci Francie, Anglie, Německa… vypracování stanov, neoficiálním označením I. internacionála, jejíž členem byl i Marx, dělníci získají moc jen díky likvidaci velkých vlastníků půdy, nutná spolupráce dělníků – internacionála střediskem styků a spolupráce – měly se konat sjezdy každý rok

Pařížská komuna a internacionála

• 1870 – prusko francouzská válka – padlo císařství – vlády se ujala buržoazie, lid začíná vytvářet ozbrojené gardy, dělnická práva jsou ještě více redukována a poměry mezi nejchudšími se nadále zhoršují

• povstání 17/18. března – v Paříži se nastoluje lidová revoluční moc, připravují se volby do Komuny na základě všeobecného hlasovacího práva

• ta na konci března ruší armádu a policii, možnost odvolatelnosti všech úředníků apod…

• první diktatura proletariátu v dějinách!!!

• květen 1871 – vláda komuny svržena versailleskou vládou – potlačena a postavena mimo zákon

• 1872 – internacionála přesídlila do New Yorku, neschopnost svolat kongres a celkový neúspěch dělnického hnutí vedly k jejímu rozpuštění na konferenci ve Philadelphii roku 1876