Pozornost-studenti

P O Z O R N O S T

Pozornost je mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů.

Pokud by vědomí nemělo omezenou kapacitu – bylo by zahlceno přívalem podnětů (teplo, světlo, zvuky, proměnlivá stimulace ze svalů, vnitřních orgánů, zejména z mentální aktivity).

Uvědomování všech podnětů by vedlo nejspíš k vnitřnímu chaosu a ochromení.

Základní vlastností pozornosti je selektivita – výběrovost.

Pozornost umožňuje vybírat ty podněty, které si jedinec přeje uvědomovat nebo potřebuje uvědomovat – ostatní ignoruje.

Typy pozornosti

1. Bezděčná pozornost

Vrozeným základem bezděčné (pasivní) pozornosti (je podle ruských psychologů a fyziologů) je orientačně pátrací reflex. BP je pravděpodobně fylogeneticky starší než pozornost záměrná.

Podněty upoutávající BP:

• Nové podněty a podněty asociované s nebezpečím (klakson automobilu)

• Intenzivní, pohybující se a měnící se podněty (kvílení sirény nebo signál „hoří“)

• Změny dobře známých podnětů (výrazné sestříhání vlasů – z dlouhých na krátké = všichni si všimnou, změna oblečení – z nenápadné myšky na elegantní dámu ..)

• Nezvyklé podněty (zde je vztah k situačnímu kontextu – na náměstí dívka v baletním úboru, historickém kostýmu, A.Dumas líčí jakou pozornost vzbudil d’Artagnan na svém postarším žlutém koni)

• Podněty kontrastující s okolím (využíváno např. při zvyšování bezpečnosti dopravy = rozsvícená světla semaforu, aut, dopravní značky, oranžové oblečení pracovníků na silnici. Největší pozornost z barev vzbuzuje červená – a to už dětí kolem tří let = nabídnete-li jim pastelky, nejpravděpodobněji si vyberou červenou)

• Podněty s osobním nebo sociálním významem (naše vlastní jméno, hezké šaty ve výloze či přítomnost sexuálně přitažlivých osob, matky věnují P chování svých dětí, experti zaměřují svou P na informace odborného zájmu …)

Zaměření P je výrazně ovlivňováno emocemi a motivy.

Předmětem BP (neúmyslné) se zpravidla lehce stává to, co souvisí s uspokojováním potřeb, odpovídá našim zájmům, k čemu máme citový vztah.

Je pravděpodobně fylogeneticky mladší než PB.

Souvisí s rozvojem Jáských funkcí.

PZ provází realizaci rozmanitých volních aktivit = je řízena vědomou intencí (záměrem, úmyslem, cílem), úkolem či povinností.

Na její udržování je třeba vynaložit určité úsilí – takže bývá provázena prožitkem duševní námahy.

Záměrná pozornost se podílí na mentálních aktivitách: ostražitost a pátrání

Ostražitost

Je snaha jedince delší dobu soustředěně sledovat percepční pole a dávat pozor na něco, co se může přihodit – „neznámo kdy“.

Jde o situace, kdy se určitý podnět vyskytuje poměrně zřídka, ale je potřeba na něj ihned reagovat (plavčík na přeplněné plovárně musí neustále bedlivě sledovat, zda se někdo netopí).