Pozornost-studenti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Ostražitost je nezbytná v některých povoláních – letecký dispečer, policejní hlídka, bankovní ostraha … .
Nejčastější příčinou selhání O = pochybnosti o důležitosti podnětu – nikoliv tedy pokles senzitivity.
Pátrání
Je velmi aktivní oproti ostražitému pozorování.
P provádíme např. – hledáme-li v cizím městě ubytování, restauraci, při přestupu na nádraží, při listování slovníky, když hledáme co nejpřesnější význam cizího slova atd.
P je snazší, známe-li nějaký význačný rys hledaného objektu.
Hranice mezi pasivní a aktivní pozorností není jednoznačná.
Obvykle se obě podílejí v určitém poměru na psychické aktivitě, přičemž to, co byl zprvu předmětem BP se může stát objektem ZP a naopak.
Není-li ZP podpořena dostatečně silným motivem, lze ji snadno narušit stimuly, které upoutávají PB.
(Pokud se student nedokáže soustředit na přednášku = vnější podnět – obrací se jeho pozornost do vnitřního světa (začne snít a spřádat plány do budoucnosti)).
Vlastnosti pozornosti
Selektivita (výběrovost) – zaměření pozornosti na významné vnější a vnitřní podněty. Stejně důležitá je schopnost ignorovat opakující se nevýznamné podněty (tikot hodin, hluk dopravy). Neschopnost ignorovat bezvýznamné (neohrožující) podněty patří mezi neurotické potíže. (Plháková s.82 fenomén koktejl party)
Koncentrace (soustředění) – vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme. Čím menší počet – tím větší koncentrace. Např. při meditaci se P soustředí např. na určitou barvu nebo na představu konkrétního či abstraktního předmětu.
– P do několika činností či na několik podnětů – jen v omezené míře. Více aktivit lze provádět – jsou-li z větší části zautomatizované. (příkladem je česká žena, která je schopna současně prát, vařit a povídat si s vnoučetem – díky tomu, že pere a vaří více méně automaticky).
Kapacita (rozsah) – P je v psychologických experimentech vymezena množstvím objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku. Člověk bývá schopen např. jedním pohledem současně zachytit 4-5 objektů. Vzhledem k tomu, že P nečerpá z jediného zdroje – je její rozsah pravděpodobně větší než 7 prvků – tak jak je tomu u krátkodobé paměti.
Stabilita (stálost) P je určována časovým intervalem, v jehož průběhu jsme schopni soustředěně sledovat jediný podnět. Je-li P narušena vlivem soupeřících podnětů, k nimž se P přesune – hovoříme o fluktuaci P neboli těkání P.
Poruchy pozornosti
Roztržitost – důsledek nadměrné koncentrace na vnitřní psychické obsahy. Projevy: nápadné chování – např. zapomínání předmětů, nereagování na okolí, přehlížení vnějších změn atd. R se nejčastěji projevuje u lidí, kteří řeší osobní či intelektuální problémy – jejich P je zaměřena do vnitřního světa (otevřený deštník, ačkoliv již dávno neprší, odnesení nákupního košíku z prodejny …)
Nadměrná fluktuace (těkavost) – stav, kdy každý nový podnět (mnohdy i málo významný upoutává P, která přebíhá z jednoho podnětu na druhý. Typický projev u dětí s hyperkinetickou poruchou = hlavní znak – chybění vytrvalosti při činnostech vyžadujících kognitivní funkce. Ve škole se obtížně tyto děti soustředí na výklad učitele, protože jejich P upoutává jakýkoliv rušivý podnět (spolužáci, moucha, vrabčák za oknem atd).
Zúžená P – tunelové vidění – vzniká v nebezpečných situacích, které vyvolávají stav paniky (panika vzniká, když člověk dojde k pocitu, že situaci nemá pod kontrolou a že ji není schopen zvládnout).