8. Osvícenství (kořeny, témata, dopady)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
8. OSVÍCENSTVÍ (KOŘENY, TÉMATA, DOPADY)
Osvícenství
evropský myšlenkový a duchovní proud konce 17. až počátku 19. st.
někde i vysvětlován jako snaha skoncovat s minulostí (ta pro ně představovala přežitek, který brzdí rozvoj společnosti a omezuje člověka)
boj proti fanatismu, předsudkům, pověrám, aktivně a neúprosně bojovat s církví, odmítání náboženských dogmat
základní myšlenkou je „osvítit“ co největší množství lidí světlem vzdělání a vyvést z „temnoty“ nevědomosti
kosmopolitní charakter, kriticky se staví vůči autoritě a tradici, odmítalo vše, co se jevilo jako mimorozumové
zpochybnění všech autorit, od autority otcovské až po autoritu panovnickou až k autoritě Písma
klíčové pojmy = rozum, kritičnost, duchovní svoboda, nábož. tolerance, nedůvěr vůči tradici a autoritě (garant obecného pokroku – vzdělání a výchova)
hlásání přirozeného práva člověka na svobodný život, právo na svobodu myšlení a vědeckého bádání i myšlenka náboženské a světonázorové tolerance zvyšování vzdělanosti, šíření osvěty
nový ideál – vzdělaný osvícený patriot, který cítí zodpovědnost za blaho lidu ve své vlasti
zhruba 1680 – 1790, tři etapy:
1. rané osvíc. (cca 1680 – 1715) – matematizace vesmíru, mechanizace světa(to umožněno galilejskou a kartezianskou revolucí)
2. vrcholné osvíc. (1740-1780) – nástup nové generace, vznik klíčových kritických děl, aplikace osvícenských reforem
3. pozdní ovíc. (1780 – 1800) – poznamenán hlavně Velkou franc. rev. a napoleon. válkami
pochází vlastně z Anglie, kde byla vytvořena řada modelů a nových myšlenkových nástrojů (konstituční monarchie, deismus, empirismus-smyslové vnímání je nejvíc v procesu poznání skutečnosti)
v českých zemích – 1740/45 – 1806
Francie – antiklerikální a materialistické tendence → politické požadavky → Velká fr. revoluce (spojuje se s pojmem utilitarismus= užitečnost, tedy požadavkem, aby filosofie a věda byly především užitečné – pomáhaly člověku zlepšit jeho život)
Německo – vyvrcholení německou klasickou filosofií (Kant, Hegel)
osvícenství jako jeden z možných výkladů raného novověku naprosto odlišná epocha oproti středověku (Prohlášení lidských a občanských práv z roku 1789 pro některé historiky tím končí epocha raného novověku (tj. přechod od zkostnatělého, neindividuálního období středověku k moderní, právní době novověku)
Materialismus 18. st.:
osvícenci, boj proti absolutismu, kritika náboženství, encyklopedie, proti církvi, mechanický charakter=tendence vysvětlovat veškeré jevy na základě mechaniky (lidské tělo=stroj), neberou v úvahu všechny souvislosti-antidialektika=metafyzika
považují buržoazní uspořádání za vrchol společnosti, absolutní determinismus – popírají existenci náhody
2 větve: