8. Osvícenství (kořeny, témata, dopady)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
FRANCIE
2. pol. 17. století dosaženo vrcholu absolutismu, země byla vypleněna vládou Ludvíka XIV.
rozkvět francouzské literatury nemá v tomto období vědecký ekvivalent
vlastní obsahové podněty přicházejí z Anglie po smrti Ludvíka XIV. (1715) -> Francouzi se začínají živě zabývat anglickou ústavou, společenským systémem a anglickou přírodovědou a filosofií
objevením Anglie Francouzi můžeme tedy považovat za počátek francouzského osvícenství
národní povaha i historické podmínky vtiskli osvícenství každého velkého národa vlastní tvář, to francouzské se liší především větší radikálností -> myšlení 18. století svým rozumem, pojetím svobody a rovnosti všech, připravilo teoretický podklad Velké francouzské revoluci 1789
základními rysy osvícenství jsou víra v rozum, a díky němu objevení světa a člověka v plně liberálním a deistickém duchu
Voltaire - Francois Marie Arouet (1694-1778)
díky svým výrokům se dostal do problému s vládou a tak se ocitl v Bastile -> při dalším vážnějším střetu byl donucen odejít ze země, uchýlil se do Anglie, kde se seznámil s místními myšlenkami, hlavně osvícenstvím a liberalismem
odmítá racionalismus a drží se empirismu zakoušeného světa, kterak poznáváme, že není nejlepší -> přesto všechno za světem, jeho řádem i zákony musíme předpokládat Boha, jakožto plánujícího, uspořádávajícího, zákonodárný rozum, nemůžeme však o Bohu vědět, jaký je
podstatu pravého řádu vidí v morálce
Candide: próza, ve které kritizuje filozofii nekritického optimistického chování, kritizuje feudalismus, aristokracii, církvi; pohled na svět není optimistický, vidí svět plný zla, války; hlavní hrdina Candide - vyznává optimistickou filozofii svého učitelem, všude se Candide setkává se zlem, zlo nachází nejen u civilizovaných národů, ale i u primitivních národů, v Evropě i v Novém světě., zlo vytváří nejen jednotlivec a společnost, ale i příroda - proti ničivému obrazu života na zemi je jako opak postaven činorodý život v Eldorádu, kde zlo neexistuje -> lidé zde žijí v harmonii, ve svobodě, vládne tu spravedlnost a rovnoprávnost, Candide ale Eldorádo opouští, protože si uvědomuje, že zde není nic, co by mohlo být zdokonalováno, protože vše je již dokonalé; autor zde poukazuje, že lidé mají možnost omezit nebo se zbavit zla a tím dosáhnout i Eldoráda na zemi
deista – bůh=stvořitel, 1. hybatel, zkoumá přírodu, přicházi k panteismu
odmítá učení o vrozených ideách
kritika církve, církev = hl. nepřítel pokroku, boj proti klerikalismu
Jean Jacques Rousseau (1712-1778)
rozporuplný člověk zmítaný vnitřními zápasy a rozpory.
narodil se v Ženevě, vychován v kalvinistickém duchu; v 16 letech zběhl z učení a žil se starší ženou, která mu byla matkou i milenkou a obrátila jej na katolickou víru
Společenská smlouva: principy polit. práva, teorie vzniku státu, majetek má být založen na vlastní práci, vše ve jménu lidu, moc má patřit lidu, analýza forem vlády-monarchie, demokracie
uznává existenci boha
O původu nerovnosti: hl. zlo je nerovnost ve společnosti (člověk žije v okovech, i když se rodí svobodný), velké bohatsvtví plodí špatné mravy, 2 typy nerovností: 1. fyzická=věk a zdraví, 2. politická=ve společnosti řada lidí žije na úkor jiných, vznik soukromého vlastnictví-prohlubování mezi chudými a bohatými na počátku dějin přírodní idylický stav, pokrok nezadržitelný; důvod nerovnosti jsou, že lidé mají pud mít něco pro sebe; Rousseau schvaluje revoluci a nastolení rovného stavu
Emil čili o výchově: pedagogický spis o tom, že děti by se měli učit doma a ne podle předepsaných norem, ale z podnětů žáka