8. Osvícenství (kořeny, témata, dopady)

libertinství -> jako volnomyšlenkářství (odmítání dogmat a tradic) nebo uvolnění mravů

Osvícenství ve filozofii:

• osvícenství v rámci filozofie – racionalismus, etika, studium a pozdější obrana lidských práv a boj proti despotismu

• ideláním představitelem osvícenství se stal filozof, vzdělaný člověk, který však plnil svou funkci jak ve vědě, tak ve společnosti - jeho hlavním duchovním východiskem byl rozum, který jej vedl ve všech oblastech uvažování i praktického života, definoval pojmy a určoval hodnoty + podmínkou osvícenského filozofa byla občanská angažovanost (tu často zaručoval už výběr témat, kterými se zabýval), jeho hlavním úkolem bylo kultivovat svůj rozum (jak vyjádřil Voltaire ve svém románu Candide - starat se o svou zahradu a jím prosvětlovat životy ostatních)

Osvícenství ve vědě:

• řada věd zaznamenala v 18. století nebývalý rozmach

• zvýšený zájem o přírodu pomohl k rozvoji fyziky, chemie či biologie a vzniku mnoha jejich odvětví

• při vědeckém bádání se rozšířila metoda pokusu (hojně používaná již od renesance) a objev mikroskopu

• ve společenských vědách vznikla zcela nová odvětví, např. politická ekonomie či filozofie dějin

• velký průlom vydání Encyklopedie, aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel - grandiózní projekt několika učenců nazývaných encyklopediské, kteří pod vedením filozofa Denise Diderota a matematika Jeana Le Rond d'Alembert, kteří vytvořili nauční obrázkový slovník, jenž vycházel v letech 1751 až 1772, projekt měl ve své době pokrýt veškeré lidské znalosti a dovednosti -> snaha po univerzálnosti.

Ekonomické teorie osvícenců:

• Francois Quesnay (1694-1774) - francouzský ekonom, dílo Analýza ekonomické tabulky, teorie fyziokratismu: zdrojem hodnot je jen těžební prům. a zejména půda, zemědělství = produktivní sféra života = státní podpora venkovu

• Adam Smith (1723-1790) - anglický hospodář, spis O povaze a příčinách bohatství národů, obhajoba lidské práce, proti státním a cechovním zásahům do podnikání ve výrobě i obchodu - požadavek hospodářské svobody jednotlivce, svobody trhu, předchůdce liberalismu (politická a hospodářská volnost, podpora anglického ekonoma Thomase Roberta Malthuse (1766-1834) - příčinou bídy je rychlejší růst populace než možnost ji uživit

• David Ricard (1772-1823) - vyvrcholení klasické politické ekonomie, uvědomoval si negativní důsledky průmyslové revoluce

ANGLIE

• společným jmenovatelem anglického osvícenství je relativně tolerantní postoj k náboženství a po filosofické stránce sklon k empirismu -> představitelé F. Bacon, J. Locke,G. Berkeley, D. Hume

• z Anglie pocházejí první podněty (osvícenství) do pevninské Evropy

• John Locke - představitelem novověkého britského empirismu a jedním ze zakladatelů liberalismu, kriticky se staví proti Descartovi - odmítá jeho učení o vrozených idejích a tvrdí, že rozum je původně tabula rasa, nepopsaná deska, do které se teprve dodatečně obtiskují zkušenostní dojmy; poznání je podle Locka celé empirické - "nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech" -> teprve nahlížením smyslových dojmů vytváří rozum ideje - dvojím způsobem: 1) vlastním smyslovým vnímáním vyvolaným působením vnějších objektů (sensation) a 2)vnímáním vnitřním (reflexion)

• George Berkeley - irský teolog a filosof; „Esse est percipi.“ – Existovat znamená být vnímán; hmota nemá smysl – těleso je jenom spojení představ v nás; některé idee mají nezávilost na nás a probouzejí mylnou představu vnějšího světa – věci musíme poznávat podle zkušeností

• David Hume - skotský filosof a historik, završitel gnoseologie, kritice podrobil jak rozumové, tak i smyslové poznání – pravé poznání není možné (agnosticismus); smysly nám poskytnou dojmy, ze kterých pomocí představivosti vznikají komplexní představy; tvrdil, že věda vycházející z empirie nemůže být nikdy vědou – protože to, co si myslíme, nemusí být pravda, jde spíše o zvyk, o něco, čemu věříme -> Slunce vyšlo dneska, vyjde i zítra…-empirické pravdy stačí lidem