Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




B 18 - Základní vývojové rysy Číny ve 20. století

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (86.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

B 18) Základní vývojové rysy Číny ve 20. století

- 1908 umírá císařovna vdova Chc´-si, posledním čínským císařem se stává Pchu I., který ve svých dvou letech usedá na trůn.

- 1. ledna 1912 vyhlašuje radikální demokratický politik Sunjatsen Čínskou republiku. Čína se ale de facto rozpadá, v jednotlivých provinciích vládnou mezi sebou soupeřící vojevůdci (tzv.soupeření generálů). Sunjatsen se vzdává úřadu prezidenta a zakládá Národní stranu či Stranu lidu, čili Kuomintang. Jejím cílem je revoluce, která zajistí národnostní svobodu, demokratickou vládu a socialistické hospodářství.

- 1921 vzniká v Šanghaji Komunistická strana Číny. Ideologicky je blízko Kuomintangu, zpočátku obě strany spolupracovaly. Bylo povolováno dvojí členství (členem obou byl např. i Mao Ce-tung). Sunjatsen zformoval v Kantonu novou republikánskou vládu. Ovládá však jen jižní část Číny. Obrátil se proto 1923 na Moskvu a sovětské Rusko podpořilo jeho vládu – vysílá poradce, kteří reorganizují jak armádu (díky anarchii panující v Číně je armáda pro získání vlivu rozhodující), tak stranický aparát Kuomintangu.

- 1925 Sunjatsen umírá a v čele Kuomintangu ho střídá jeho švagr a velitel jeho armády generál Čankajšek. V červenci 1926 zahájila Čankajškova armáda tzv. severní pochod a v dalších dvou letech dokázala díky úžasnému fyzickému vypětí ovládnout sever země a zaútočit na Peking. Získáním převahy si Čankajšek získal respekt válčících vojevůdců a otevřela se možnost sjednocení země. 1927 jeho armáda po obsažení Šanghaje krvavě zasáhne proti dělnickým nepokojům. 1928 Čankajšek ustavuje novou vládu v Nankingu.

- Čankajškovy snahy ovšem vyšly vniveč a země se opět propadá do chaosu občanské války. Nyní se vojensky proti vládě postavili i komunisté, v čele jejichž armády stojí Mao Ce-tung, který své vojáky rekrutuje především na venkově.

- 1931 japonská armáda vstupuje do Mandžuska. Cílem bylo jak ukončení strádání prostých Číňanů, tak získání „životního prostoru“ pro Japonce.

- občanská válka stále pokračuje. 1931 Mao vytvořil na jihu země Ťiangsiskou republiku v provincii Ťiang-si, kterou jeho vojsko díky partyzánskému způsobu boje dlouho bránilo před armádou Kuomintangu. Ta však za pomoci německých poradců vytvořila systém pevnůstek a podařilo se jí tak zvrátit průběh bojů. V říjnu 1934 se proto komunistické vedení rozhodlo pro odvážný krok a KS Číny (tj. armáda i aparát) se vydala na tzv. Dlouhý pochod. Cílem bylo prchnout z dosahu oficiální čínské vlády (Čangajškovy) a v jiné části rozvrácené země najít území, z kterého by KS mohla učinit svou základnu. Na legendární pochod vyrazilo vojsko o 86 000 mužích, obešlo ze západu území ovládaná Kuomintangem a po 10 000 km, kdy cestu provázely boje s vládními oddíly, se komunistická armáda usadila v prosinci 1936 na severu země v provincii Jen-an. Přestože vojsko cestou doplňovalo na venkově své řady, v tu dobu armáda čítala již jen 4 – 8 000 mužů. Důležitým důsledkem bylo rovněž to, že až během pochodu zaujal Mao definitivně místo v čele KS, když si získal sympatie zejména velitelskými schopnostmi. Komunistická propaganda za cíl pochodu označuje přesun na sever za účelem zahájení bojů s Japonci.

Témata, do kterých materiál patří