B 18 - Základní vývojové rysy Číny ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
B 18) Základní vývojové rysy Číny ve 20. století
- 1908 umírá císařovna vdova Chc´-si, posledním čínským císařem se stává Pchu I., který ve svých dvou letech usedá na trůn.
- 1. ledna 1912 vyhlašuje radikální demokratický politik Sunjatsen Čínskou republiku. Čína se ale de facto rozpadá, v jednotlivých provinciích vládnou mezi sebou soupeřící vojevůdci (tzv.soupeření generálů). Sunjatsen se vzdává úřadu prezidenta a zakládá Národní stranu či Stranu lidu, čili Kuomintang. Jejím cílem je revoluce, která zajistí národnostní svobodu, demokratickou vládu a socialistické hospodářství.
- 1921 vzniká v Šanghaji Komunistická strana Číny. Ideologicky je blízko Kuomintangu, zpočátku obě strany spolupracovaly. Bylo povolováno dvojí členství (členem obou byl např. i Mao Ce-tung). Sunjatsen zformoval v Kantonu novou republikánskou vládu. Ovládá však jen jižní část Číny. Obrátil se proto 1923 na Moskvu a sovětské Rusko podpořilo jeho vládu – vysílá poradce, kteří reorganizují jak armádu (díky anarchii panující v Číně je armáda pro získání vlivu rozhodující), tak stranický aparát Kuomintangu.
- 1925 Sunjatsen umírá a v čele Kuomintangu ho střídá jeho švagr a velitel jeho armády generál Čankajšek. V červenci 1926 zahájila Čankajškova armáda tzv. severní pochod a v dalších dvou letech dokázala díky úžasnému fyzickému vypětí ovládnout sever země a zaútočit na Peking. Získáním převahy si Čankajšek získal respekt válčících vojevůdců a otevřela se možnost sjednocení země. 1927 jeho armáda po obsažení Šanghaje krvavě zasáhne proti dělnickým nepokojům. 1928 Čankajšek ustavuje novou vládu v Nankingu.
- Čankajškovy snahy ovšem vyšly vniveč a země se opět propadá do chaosu občanské války. Nyní se vojensky proti vládě postavili i komunisté, v čele jejichž armády stojí Mao Ce-tung, který své vojáky rekrutuje především na venkově.
- 1931 japonská armáda vstupuje do Mandžuska. Cílem bylo jak ukončení strádání prostých Číňanů, tak získání „životního prostoru“ pro Japonce.
- občanská válka stále pokračuje. 1931 Mao vytvořil na jihu země Ťiangsiskou republiku v provincii Ťiang-si, kterou jeho vojsko díky partyzánskému způsobu boje dlouho bránilo před armádou Kuomintangu. Ta však za pomoci německých poradců vytvořila systém pevnůstek a podařilo se jí tak zvrátit průběh bojů. V říjnu 1934 se proto komunistické vedení rozhodlo pro odvážný krok a KS Číny (tj. armáda i aparát) se vydala na tzv. Dlouhý pochod. Cílem bylo prchnout z dosahu oficiální čínské vlády (Čangajškovy) a v jiné části rozvrácené země najít území, z kterého by KS mohla učinit svou základnu. Na legendární pochod vyrazilo vojsko o 86 000 mužích, obešlo ze západu území ovládaná Kuomintangem a po 10 000 km, kdy cestu provázely boje s vládními oddíly, se komunistická armáda usadila v prosinci 1936 na severu země v provincii Jen-an. Přestože vojsko cestou doplňovalo na venkově své řady, v tu dobu armáda čítala již jen 4 – 8 000 mužů. Důležitým důsledkem bylo rovněž to, že až během pochodu zaujal Mao definitivně místo v čele KS, když si získal sympatie zejména velitelskými schopnostmi. Komunistická propaganda za cíl pochodu označuje přesun na sever za účelem zahájení bojů s Japonci.