B 18 - Základní vývojové rysy Číny ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Čínští studenti dostali možnost vzdělávat se i v USA. Málokdo totiž ví, že boxerské reparace, alespoň větší jejich část, byly použity na program výchovy a vzdělávání čínských studentů, kteří pak mohli být nápomocni při spoluutváření státu.
Hnutí za novou kulturu:
Japonsko se v roce 1915 pokusilo ustanovit protektorát nad Čínou. Tento pokus se naštěstí nezdařil. Měl ale obrovské důsledky pro další vývoj Číny. Posílil totiž čínský nacionalismus.
Prvním úkolem tohoto vesměs kulturního hnutí byla reforma čínského jazyka. Ten byl totiž velice složitý a aby jej člověk mohl používat, psát jím, potřeboval mnohaletou praxi. Inteligence tohoto hnutí za novou kulturu se zasazovala tento jazyk i písmo zjednodušit. Vymysleli tedy jazyk wen, který vycházel z každodenní mluvy obyčejného Číňana.
Hnutí 4.května:
Velmoci na mírové konferenci v Paříži roku 1919 potvrdily Japonsku provincii Šan-tung. Informace o tomto rozhodnutí prolétla i pekingskou univerzitou a studenti se proti němu vzbouřili. Uspořádali masovou demonstraci na náměstí Tchien-an-men. Vypálili dům japonsky orientovaného ministra čínské vlády a studenti v Japonsku ztloukly čínského velvyslance.
Demonstrace byla rozehnána policií a čínská vězení se začala plnit studenty. Protestů ale policie nedokázala zabránit. Ke studentům se totiž přidali i obchodníci a zavřeli obchody ve velkých centrech. Začali dokonce bojkotovat japonské zboží.
Hlavním prostředkem mobilizace vzdělané mládeže byla literatura, povídky a romány psané novým stylem v jazyce wen. Konfuciánský systém poslušnosti zde studenti odsuzovali jako formu otroctví a hlásali hodnoty individualismu.
Část inteligence se nato vrhla do boje za vytvoření nové kultury, za odstranění všeho zastaralého a škodlivého, co přežívalo ze staré Číny, za vybudování nového systému hodnot pro Čínu současnou.
Vznik a počátky Komunistické strany Číny:
Část aktivistů Májového hnutí stále silněji přitahovalo hledání nové formy státní moci. Chtěli vytvořit nový typ vlády, jež by Číně přinesla jednotu, pořádek, prosperitu a sílu. Intelektuálové se ale brzy rozdělili na dva tábory – na jedné straně zůstali ryzí akademici, kteří své vědecké úsilí soustředili na přehodnocení čínské kultury a dějin Číny, a na straně druhé se ocitli politicky smýšlející aktivisté, kteří spojili své síly za cílem založit v Číně komunistické hnutí.
Tato doba přinesla i zájem o anarchismus. A to do chvíle, než roku 1917 sovětská revoluce přinesla do země leninismus. Modlou moderní doby se stal stát.
Na podzim roku 1920 vznikla první komunistická buňka. Do značné míry to byl výsledek úsilí agenta Kominterny Vojtinského. O rok později se v Šanghaji uskutečnil zakládací sjezd Komunistické strany Číny. Zakládacích členů bylo celkem 12, mezi ně patřil i Mao Ce-tung. Straně ale velice dlouho trvalo, než přijala marxismus-leninismus. Zůstává otázkou, nakolik první členové komunistické strany marxismus-leninismus chápali. Mao Ce-tung až po dlouhé době pochopil, že jedinou možnou cestou je násilná cesta revoluce.