Napoleon Bonaparte
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Napoleon Bonaparte
Napoleon Bonaparte-narozen 1769 na Korsice (tu rok předtím koupila Francie od Janovské republiky), za francouzské revoluce důstojník dělostřelectva, proslavil se při obléhání Toulonu 1793, 1795 potlačil royalistické povstání proti direktoriu, poté jmenován velitelem francouzských jednotek v Itálii a později vede tažení do Egypta
1799-převrat 18. brumairu-svrženo direktorium, nastupuje vláda 3 konzulů (Bonaparte, Sieyés a Roger-Ducos)
Reformy: svoboda vyznání, rovnost před zákonem, pracovní knížky, zrušena inkvizice a tělesné tresty, rozdělení státu na departmány v čele s prefekty, reformy školství a bankovnictví, na činnost policie (v čele Fouché) dohlíží zvláštní tajné oddělení (v čele Duroc), opatření proti emancipaci žen
Boje proti Rakušanům v Itálii, 1800 vítězství u Marenga, 1801 mír v Lunnéville-v dnešním Beneluxu a Itálii vzniká několik republik, závislých na Francii-Cisalpinská (Janov), Ligurská (Lombardsko), Batavská (Holandsko)...
1802 Napoleon doživotním konzulem, konkordát s papežem-stabilizace náboženských poměrů, amienský mír s Anglií-smlouva nedodržována, Britové odmítli vydat Maltu, britské obchodní zájmy na územích ovládaných Francií jsou ohroženy
1803 začíná nová válka s Brity, ti vyslali do Francie Cadoudala, bývalého vůdce vzpoury ve Vendée, aby spáchal atentát na Napoleona, spiklenci (Cadoudal, Pichegru, gen. Moreau) zatčeni, jako odvetné opatření dal Napoleon roku 1804 unést, odsoudit a popravit bourbonského vévodu z Enghienu, žijícího v exilu v Bádensku.
1804 Napoleon císařem (korunován za účasti papeže Pia VII.), téhož roku se František II. nechává prohlásit rakouským císařem (jako František I.), oba monarchové si vzájemně uznali své tituly
1805-Napoleon chystá invazi do Anglie, ale na kontinentě vzniká nová protifrancouzská koalice (financovaná Brity, stejně jako pozdější protinapoleonské akce), Francie poražena v námořní bitvě u Trafalgaru Brity (admirál Nelson), ale Napoleonovo tažení do Rakouska skončilo úspěchem, Rakušané a Rusové poraženi u Slavkova. Tato bitva bývá nazývána Bitva tří císařů, neboť je to jediná bitva v historii, ve které byly přítomni tři císaři:
ruský car Alexandr I. Romanov
rakouský císař František I. Habsbursko-Lotrinský
císař Francouzů Napoleon I. Bonaparte
(Nerozhodný pruský král Fridrich Vilém III. se sice nakonec připojil k protinapoleonské koalici, ale nestihl už zasáhnout do bojů)
Rusové se po této bitvě rychle stáhli a Rakousko muselo podepsat mír v Prešpurku (Bratislavě). Tím získal Bonaparte neomezený vliv v Itálii a Německu. Změnil také mapu Německa: 1806 zaniká Svatá říše římská a Napoleon zde vytváří Rýnský spolek, menší státy sloučeny ve větší celky.
1806 v Berlíně vyhlášena kontinentální blokáda-zákaz obchodu s Anglií, toto nařízení často obcházeno, i Napoleonovým bratrem Louisem, vládnoucím v Nizozemí. Téhož roku umírá hlavní britský představitel protinapoleonské politiky premiér William Pitt mladší.