B 18 - Základní vývojové rysy Číny ve 20. století

demokratické hnutí

• v důsledku Tengových reforem a „otevření“ světu začínají pronikat také demokratické myšlenky

• v říjnu 1978 se v Pekingu poprvé objevily plakáty, ve kterých se otevřeně diskutovalo o politice (tzv. Zeď demokracie) → vedlo ke znepokojení ve straně a v březnu příštího roku byla ukončena její existence

• situaci do svých rukou vzali studenti

• demokratické hnutí vyvrholilo demonstrací mnoha tisíc studentů na pekingském náměstí Tchien-an-men, kteří požadovali politické reformy a větší účast obyvatel Číny na její vládě → komunistické vedení ale odmítlo vyjednávat a proti demonstrantům použilo tanky; poklidná demonstrace se změnila v krvavý masakr

• hnutí bylo odsouzeno jako podvratné spiknutí s cílem šířit chaos a svrhnout KS Číny, která se cítila ohrožená pluralismem v politice

• po této akci zůstal svět v šoku a jednání strany ostře odsoudil → většina západních demokracií na Čínu uvalila sankce a zmrazila kontakty; byl očekáván brzký pád komunistického režimu, což se však nestalo a naopak kombinací represí vůči svým odpůrcům a jistým uvolněním v každodenním životě občanů se postupně režim stabilizoval a upevňoval

devadesátá léta

• Tengovy reformy „otevření Číny“ znamenaly zlom v průběhu studené války, kdy Čína dokončila spojení s USA a dokázala se politicky a hlavně ekonomicky začlenit do mezinárodního společenství → toto spojení vycházelo z rivality mezi USA a SSSR

• události v červnu 1989 na náměstí Tchien-an-men znamenaly ukončení jedné etapy, po které nastupovala nová éra mezinárodní spolupráce a globalizace

• vyobcování Číny z mezinárodního společenství netrvalo dlouho a k prolomení izolace napomohla kuvajtská krize v letech 1990 – 1991, kdy USA potřebovaly souhlas Číny jako člena Rady bezpečnosti v OSN k irácké invazi

• čínská diplomacie se začíná probouzet po roce 1992 a zejména po tzv. olympijské aféře z roku 1993 (měření sil mezi Pekingem a Washingtonem o volbu dějiště letních olym. her v roce 2000), kdy Čína globalizovala svou politiku ve snaze budování světa bez dominantního vlivu USA

• nakonec pořadatelství přiřknuto Sydney, což bylo chápáno jako intrika Američanů vůči Číně a vyvolalo protiamerické nálady

• v roce 1996 proběhla tchajwanská krize, kdy prezident Li Teng-chuej navštívil USA a byl obviněn z tzv. „výletní diplomacie“ (navazování neformálních vztahů s cizími politiky prostřednictvím neoficiálních návštěv v jejích zemích) → Čína v ní spatřovala pokus o revizi postavení Tchaj-wanu na mezinárodní scéně s cílem odtržení od Číny

• Čína odvolala svého vyslance z Washingtonu

• vzájemná nevraživost potom opadla až po smrti Tenga v roce 1997 a do čela se dostává prezident Ťiang Ce-min, který získává Hongkong zpět pod čínskou svrchovanost, snaží se urovnat čínsko-americké vztahy, což se mu překvapivě podařilo